K objednávkám knihy Za okny jsou Sudety

 Prosím všechny, kteří projevili zájem o mou novou knihu "Za okny jsou Sudety", aby svou objednávku poslali ještě jednou. Měl jsem poruchu počítače. Pro info: cena je 220,-Kč + poštovné, tel: 603 598 334, e-mail egon.wiener@gmail.com.
                                                        S omluvou
                                                                             Egon Wiener

In Memoriam třetím osobám

Pan Jindřich Weitzen se narodil na Podkarpatské Ukrajině v chudé židovské rodině. To, že do důchodu odcházel jako řidič liberecko-jablonecké tramvaje, byl jeden z paradoxů 20. století. Zpřetrhané rodinné vazby, stěhování celých národů z východu na západ, dvě světové války, vznik nových státních celků na území bývalého Rakousko-Uherska.

Ti, co přežili, se usadili většinou v českém pohraničí v Sudetech v místech, které opouštělo německé obyvatelstvo. Málokdo si dnes dovede představit dobu, kdy ještě do teplých peřin po Němcích večer uléhali osídlenci z Čech.

Pan Jindřich Weitzen se do Liberce přiženil, jeho manželka se vrátila z Anglie, kde se jako mladé děvče ukryla před rasovou nenávistí. Prošel řadou zaměstnání, až skončil u řídící páky tramvaje, u které vydržel s láskou do důchodu.

S mým otcem se setkal náhodně na konci padesátých let, shodou okolností v tramvaji. Jejich osudy se podobaly jako vejce vejci. Otec se vyučil v předválečném Liberci tkalcem a přežil pronásledování Židů.

Každé odpoledne se tatínek vracel z práce tramvají do centra, kde přestupoval na autobus. Tentokrát to řidič tramvaje neměl lehké. Město bylo slavnostně vyzdobeno, všude plno lidí a omezená doprava, protože do města přijela významná návštěva. Prezident Severního Vietnamu Ho Či Min - Strýček Ho, oblíbený představitel země, která právě porazila koloniální mocnost dálného východu Francii. Země rozvrácená dlouhými boji za nezávislost poslala řadu svých dětí sirotků na ozdravné pobyty do lidově demokratických států a rovněž k nám na Liberecko do Chrastavy.

Právě v den návštěvy Strýčka Ho, jak svému prezidentu říkali mladí Vietnamci žijící v Chrastavě, se setkal pan  Weitzen s panem Wienerem v tramvaji, která nedobrovolně zastavila před hotelem Imperial, kde mávající lidé zatarasili cestu. Dál už to nešlo.

Z vyprávění tatínka vím, že v té době stál na plošině, když se náhle u boku tramvaje objevila velká otevřená limuzína a v ní stojící drobný mužík s bradkou, který natáhl ruku k plošině tramvaje a podal tatínkovi ruku. Otec mu ji stiskl, usmál se a dal jen vnímal, že mu slavný Ho Či Min něco říká. Nerozuměl mu ani slovo, ale i tak si porozuměli.  Ještě jednou si stiskli pravice a to už se Čajka rozjela a zmizela v davu mávajících občanů.

Tak nějak se událo setkání tří mužů, kteří svůj život prožili převážně ve 20. století, a s nimiž se osud, a to ani s jedním z nich, nemazlil.

To byla jedna ze vzpomínek na událost, která nezměnila svět, ale byla střípkem mozaiky života těch, co tu žili před námi.

Příspěvek do časopisu Světlík

„Ó Sudety, Sudety! Píši vám, dálavám a předu nit. Slyšte, slyšte, dopřejte sluchu novým příběhům a povídkám. Na pulty do knihoven obchodů opět přichází soubor vzpomínek na dobu předchozí libereckého autora Egona Wienera „Za okny jsou Sudety“:

„Za zahradou se mi pase stádo ovcí a srnky s očima jako vyleštěný kámen z pohraničních hor. Na zahradě mám stromy. Přál bych si vidět, jak rostou i ptáky co hnízdí v jejich korunách. Města, co mi rostou před očima a děti, co si hraji s výpočetní technikou. Kdeže zůstala maminčina špulka od nití, na vláček na klíček, panenka ze zbytků od šití. Svět se změnil a my, my tu zůstali. Píši vám, dálavám, všem, co nosíte pevné boty, zdržujete se jejich šněrováním, používáte mobil s tlačítkovým ovládáním. Nechci, aby vám stoupl cukr. Naopak, aby se děti zastavily a přišly s tím, co se v mispoche uvaří, to se doma sní.“

 Třináctá knížka a stále stejné povídání o čase u nás pod Ještědem, o lidech, které znáte, potkáváte, které zdravíte a oni vás. Potkáváme se čteme se.  „Za okny jsou Sudety“ jsou, jak se zdá, čtivé a číst se dají od Semil, Turnova po Habartice, Liberec, Českou Lípu.

Knížka si dozajista najde spoustu přátel věrných čtenářů, nezklame a stojí za přečtení. Nevím, zda není poslední.

Informace k mé nové knize „Za okny jsou Sudety“

Vážení čtenáři, dovoluji si vás informovat o mé nové knize „Za okny jsou Sudety“, která se v těchto dnech stěhuje z tiskárny na pulty obchodů Libereckého kraje. Pokud budete mít o knihu zájem, bude rovněž ke koupi v informačních střediscích měst kraje pod Ještědem. Ti, co chtějí ušetřit, mohou si knihu objednat přímo u autora na e-mailové adrese egon.wiener@gmail.com za velmi příznivou cenu 220,-Kč plus poštovné.

Egon Wiener autor

Pozvánka

Vážení přátelé,

dovoluji si Vás pozvat na veřejné čtení mé nové knihy „Za okny jsou Sudety“, které se bude konat ve čtvrtek 24. května  2018 od 18 hodin ve vědecké knihovně v Liberci ve 4. patře.

Z knihy budou číst již tradičně: herečka Divadla F. X. Šaldy paní Markéta Tallerová, paní Hana Nováková a autor.

Knihu na místě zakoupenou za výrazně zvýhodněnou cenu Vám autor podepíše.

Těším se na Vás

Egon Wiener