Od počátku 19. století žila v Liberci česká menšina. Božena Němcová a Jan Neruda o nich psali převážně jako o dělnících textilních továren, o služkách, drobných řemeslnících a obchodnících. Příslušníci této menšiny se scházeli každou neděli dopoledne v hostinci U Řetězu, kde se četli české noviny. V roce 1863 založili svůj první menšinový spolek Česká beseda, která existuje do dnešních dnů.
Mezi českými dělníky bylo mnoho radikálů a anarchistů, které připomíná historie tajné tiskárny u Hluboké roku 1884 a atentát na rakouského císaře roku 1891 na kraji libereckého nádraží. S velkým úsilím se pustili do boje za všeobecné volební právo, které bylo povoleno pro muže počátkem roku 1907. Téhož roku, ve volbách 14. a 25.5.1907 získali 87 poslaneckých mandátů ve vídeňské Říšské radě.
Volební úspěch je povzbudil k rozšíření činnosti. 14. července 1907, ve výroční den Velké francouzské revoluce, vydali i první číslo týdeníku Ještědský obzor, který vycházel až do roku 1938. O čtyři dny později, založili na schůzi v „Prátru“ (dnešní nová budova Divadla F.X. Šaldy ve Zhořelecké ulici) pěvecký sbor Ještěd. První koncert Ještědu se konal ještě téhož dne odpoledne a byl symbolicky zakončen Marseillaisou, kterou dělníci ještě dlouho považovali za svou hymnu.
Zápis o ustavující schůzi a prvním koncertu Ještědu pořídil známý liberecký demokrat Vojtěch Hampl, pozdější senátor, popravený v roce 1944 nacisty v Drážďanech.
Žádné komentáře:
Okomentovat