Tatínek češtině tak moc zase nedal. Jak taky, když doma mluvili německy. Liberec před druhou světovou válkou byl prostě takový. Německý. Těch pár tisíc Čechů, co tu žilo, bydlilo převážně v Horním Růžodole. A otec? Jen co se 28. října 1918 narodil, jako naše republika, vzali ho táta s mámou na dva roky do Berlína. Když před Hitlerem o dvacet let později roku 1938 utíkal z Liberce, neuměl česky víc, než když se narodil a to přesto, že se poctivě snažil tuhle těžkou řeč naučit. Nebylo mu dáno.
Česká škola a Liberec. Nebylo křiklavější nespravedlnosti vůči českým dětem, jak se k problému postavil rakouský orel a lepší to nebylo ani za První republiky. Němci se tvrdě bránili zřízení české školy. Táta chodil ještě do české měšťanky naproti stadionu v Horním Růžodole. Že se tak málo naučil, nebylo pro nedostatek píle, ale z malé vytrvalosti učitele, který nevydržel to dlouhé čekání na odpověď v češtině, takže připustil, aby táta odpověděl v němčině. Tenkrát si táta liboval. Později, za okupace, kdy žil v Praze než ho Němci sebrali, měl vztek sám na sebe, že se tehdy pořádně česky neučil.
Německý magistrát nechtěl povolit místním Čechům vůbec nic. Zámecký park se rozděloval Němcům na stavbu honosných vil. Češi si chtěli postavit moderní novou školu - -Masaryčku a český život tehdy narazil. Náhle nešlo nic. Žádná loajalita k České republice. Nic nebylo možné. Parcela? Pro českou školu a měšťanku? Neslýchané! Jsou tu vzrostlé keře, stromy. Zničili byste zelenou plochu uprostřed města… Navzdory tomu všemu vyrostla česká škola v Komenského ulici a byla otevřena symbolicky 28. října roku 1935. Dnes patří do komplexu české univerzity.
Tatínek se v ní už nestačil pořádně česky naučit mluvit, jeho vnuk Jakub je na univerzitě docentem a vedoucím katedry. Dcera studuje tamtéž na učitelku češtiny. Škoda, že to táta nevidí! Celý život zápasil s tímhle jazykem. Když počítal, sčítal, odečítal, vždy to bylo v němčině. Jinak to prostě nešlo. A já? Snažím se v potu tváře zachytit ta správná slova, abych vám i sobě připomněl naše táty a dobu, kdy se Liberec učil mluvit česky.
Žádné komentáře:
Okomentovat