sobota 5. listopadu 2011

Sychrov pokaždé jiný

I v říjnu je v zámeckém parku krásně. Trochu mě znejistělo vstupné do zahrady, ale co bych pro povznesení hradů a zámků v Čechách neudělal. Ač mě nikdo nečekal ani nevítal, nebyl jsem v parku s Janou sám. Okolo nás v krásné zahradě běhaly děti s rodiči, sem tam se objevil i zamilovaný pár. Zámek byl v nejlepší kondici, jakoby o vše pečoval bohatý feudál. Není tomu tak. O celou tu krásu nejnavštěvovanější památky státu v Libereckém kraji pečuje stát.

Zámek od roku 1945 nepatří starému bretaňskému knížecímu rodu Rohanů, jehož členové se po francouzské revoluci uchýlili z Francie do Rakouska, kde si zakoupili statky v Čechách… Pro úplnost, uvádím celé jméno posledního feudála, kdybyste mu chtěli psát: kníže Rohan, vévoda de Montbazon et de Bouillon, prince de Guéméné, de Rochefort et de Montauban…

Zde, v jejich sídle v Čechách se našlo před třiceti lety větší kovové čtvercové pečetidlo – matrice. Znázorňuje zajímavé spojení dvou závěsných řádů. Řád zlatého rouna a starého bretaňského Řádu hermelína, který zanikl v důsledku ztráty samostatnosti bretaňského vévodství a jeho připojení k Francii koncem patnáctého století. Sychrovští Rohanové byli právě páni tohoto území.

Věnujme pozornost sychrovskému objevu spojení obou řádů. Řádový řetěz Zlatého rouna je dominující, tak jako knížecí korunka nad zobrazením řádu. Spojení se soukromým Řádem hermelína, je symbolické i romantické pojetí dějinných svazků Rohanů s Bretaní.

Řád hermelína je prostý řetěz se zavěšeným hranostajem uprostřed. Samotná figurka je obtočena páskou se starým heslem bretaňských vévodů „a ma vie“ (mému životu). Spojení obou řádů na nalezené matrici neznamená, že bylo používáno běžně. Pravděpodobně jím byla pouze zdůrazněna starobylost sychrovského panstva a připomenuta kontinuita dějin šlechtického rodu Rohanů, důstojenství a poct, kterých se jejim příslušníkům během staletí dostalo ve Francii i v Rakousku. Nejméně patnáct členů tohoto rodu bylo poctěno udělením nejvyššího francouzského řádu Sv. Ducha. V rakouské emigraci se čtyři sychrovští Rohanové stali rytíři Řádu zlatého rouna.

Sychrovské pečetidlo mohlo patřit komukoli z oněch posledních čtyř. Se vší pravděpodobností může přicházet v úvahu Kamil Filip, kníže Rohan vévoda z Montbazonu a Bouillonu, nositel velkokříže rakouského Leopoldova řádu, v jehož době byl sychrovský zámek romanticky přestavěn ve slohu francouzské novogotiky..

Řád hermelína je též někdy nazýván Řádem žitných klasů a byl udělen celkem 25 rytířům. Zanikl sňatkem Anny Bretaňské s francouzským králem Karlem VIII. v roce 1491, kterým se Bretaň stala nedílnou součástí Francie.

Tímto krátkým nahlédnutím do kroniky dávné historie bych rád vzpomenul dějinných souvislostí odehrávajících v našem blízkém okolí, takříkajíc za humny, kousek od Liberce, Jablonce, Turnova, na sychrovském zámku v libereckém kraji. Naprostá většina zámků a hradů naší severočeské oblasti byla v nedávné době sídlem rodin, které významně zasáhly do dějin Čech a často i celé Evropy. Je jenom na nás, zda tato místa navštívíme a připomeneme si, že tu společně s našimi předky žili významní příslušníci evropské šlechtické komunity.

Žádné komentáře: