Neříkejme
mu mesiáš, ale osobnost. Ten někdo, kdo stane na balkóně
liberecké radnice a pokyne dole stojícímu na schodech, bude muset
leccos umět. Bude muset umět víc. Už nejen reprezentant politické
strany - hnutí, ale někdo, kdo umí strhnout na svou stranu
jednotlivce i celé skupiny lidí. Pokud tohle splní, pak on i město
má vyhráno.
Musí
mít charisma. Pokud je mdlý, čte z papíru a potí se, pak ať
raději sbírá dál známky a cepuje doma juniora. Pokud to bude
jinak, těším se na příští osobnost, která unese ten zlatý
řetěz se znakem Liberce. Primátor, primátorka metropole Sudet,
půlnočního kraje… Ne mesiáš planoucího zraku, chatrného
šatstva, upadající do transu a šeptající pár vět o
budoucnosti.
Chce
to člověka v plné síle majícího v hlasu jas a sílu,
který najde i toho koho Liberec dosud nemá,
a kdo to o sobě ještě ani neví. Sponzora, kterého bude město
jednou oslavovat jako kdysi mecenáše z rodiny textilních
magnátů Liebiegů… Kdyby jen od všeho kus, té nezbytné
osobnosti měl příští primátor Liberce. Nemusí umět všechno,
zvedat činku, tančit, zpívat Píseň práce, ale aspoň
hymnu. Nemusí mít ruce a na nich svaly jako Frištejnský. I potit
se může. Je to lidské. I já se potím. Potíme se všichni, pokud
máme strach. Stačí, aby primátor chodil na jednání připravený
a přinášel řešení. Aby byl neúplatný, aby se s městem na
příští čtyři roky oženil…
Co
město potřebuje, je najít řešení dluhů svých
„charismatických“ předchůdců, kteří se skutečně ve svých
primátorských funkcích vyznamenali a prodělali městu kalhoty.
Mrzké je, že sami zbohatli. To by se novému primátorovi stát
nemělo.
Tahle
budoucí dvojka, trojka, čtyřka by měla metropoli zachránit, aby
neupadla do šedi, aby se vedle velkých projektů kropili v létě
chodníky, v parcích okopávali růžičky, aby se na schodech
radnice každý víkend prezentovaly kapely, aby bylo na turistický
vláček jezdící od lanovky do zoo jinudy než tramvají. Aby se ve
městě konaly třeba kulinářské celonárodní hody, soutěže.
Bude nutné propojit řadu akcí s Jabloncem a s Euroregionem
Nisa s jejich finančními prostředky.
Třeba
se podaří, zákon nám bude nakloněn a město bude moci prodávat
své losy, vlastnit banku, vydávat své akcie i dluhopisy.. Pak je i
výdělek zajištěn. Čeká nás řada možností. Určitě se voda
rozhýbe a budeme opět slavní, jako v dobách LVT, koberců
z Bytexu, látek z našich textilek. Když se řeklo
Liberec, každý si město s něčím hezkým spojil.
Přál
bych našim dětem, aby se Liberec vrátil na výslunní, aby byla
radost sednout si v Liberci na lavičku, do čekárny, zajít si
někam, třeba do kavárny Nisa a tam jen tak posedět… Opravit
cesty, chodníky, dláždění na náměstí před Baťou, naproti
Tescu, aby nebyla dlažba v takovém stavu, že co dlaždička,
to jiný směr a chůze po něm nebyla jak
námořníkova cesta z hospody.
Je
toho moc, co všechno měl budoucí první muž - žena na radnici
vědět a v čem by měl mít jasno. Zasloužíme si mít své město
nejhezčí ze všech v okolí a jsem si jist, že nové vedení to
zvládne. Vždyť nakonec jsme si je sami svobodně vybrali. Nebo ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat