Tentokrát je to o botách. Píše se rok 2010. Krajina zmizela pod sněhem. Ve městech se lyžuje. Nic tu není na věky, ale i tak některé věci překvapí. Není to tak dávno, co byla z obchodu s obuví v OC Plaza ukradena jedna bota. Stála si, spolu s druhou v páru, opřená a netušila, co se na ni chystá. Stačil jediný rychlý pohyb a zmizela. Krást jednu botu? Z nouze asi ano.
V Jablonci se na „pozici“ prodavačky obuvi přihlásilo ne deset, dvacet či padesát zájemců o práci, ale více než kulatých sto. Několikastupňové výběrové řízení, které pak následovalo, je jistě zárukou „vysoké kvality a odbornosti“ personálu kvalitní jednosezónní italské obuvi. Výběr nových agentů CIA v USA nemá takový ohlas jako tato tato prodejna obuví. A tak jsme opět světoví. Češi kdysi ohromili svět defenestracemi, objevili jsme nový význam slova „tunel“ a tank osvoboditelů jsme natřeli růžovými barvami.
Ještě k těm botám naší ekonomiky – politiky. Patří k nim uznání Kosova a nový úžasný vztah plný porozumění vybrané prodavačky ke svému novému šéfovi. Za dveřmi čeká dalších 99 odmítnutých ženských nadějí.
Do Čech přišla nová doba. Čas křepelek, smažených husích jater, amerických brambor, justičních rychlokvašek, lanýžů a jednohubek. Teď je tu ten nepříjemný čas, když venku mrzne. Kradou se už jednotlivé boty a nsše děvčata se podbízí, aby mohla tento šunt prodávat. Žel i tohle je jedna z tváří vysněného kapitalismus s onou odvrácenou lidskou tváří...
Přichází čas extremismu a žel, všechno už tu jednou bylo. Hitler, co dal lidem doma práci (válku), Gottwald iluze, Havel a Klaus deziluze. Oba příklady, sto zájemců o jedno pracovní místo a ukradená levá bota, jsou vstupenky do světa bez iluzií, kdy ten, co slíbí cokoli, vyhraje příští volby. Kdo bude ten srandista, který překoná fóry dnešních dnů?
Žádné komentáře:
Okomentovat