Do parlamentu, na radnici, jak je libo. Oni nabízejí, já kupuji. Žel, ač je to obchod, od smlouvy lze odstoupit těžko. Zvolíš – zaplatíš. Peníze ti nikdo nevrátí. Je to jako s tím kouzelným, specificky českým „podnikatelským záměrem“. Vložil jsi peníze, žel „záměr“ se nezdařil. Sbohem vložené peníze, ideály, důvěro, pocite jistoty! Takový je dnešní svět? Nelze nikomu věřit? I ten z nejdůvěryhodnějších podvádí manželku s kolegyní. I ten, co má vaši důvěru porušuje zákony a dopravní předpisy, falšuje cestovní výlohy, rád se nechá pohostit a neplatí.
Volby. Co všichni slibují? Jen ze slibů by se postavila katedrála, spousta nemocnic a nádherných silnic. Zvedly by se důchody, rodičovské příspěvky. Svět se dnes dělí na bohaté a chudé, na křesťany a muslimy. Je to o malém hřišti na kousíčku malé staré Evropy, na docela malém pískovišti, kde je spousta hovínek a odhozených injekčních stříkaček, narkomanů a kde se všichni perou o všechno.
Každý by rád svými sliby přilákal co nejvíc voličů – platičů daní. V sázce je toho tolik, že vlastně jeden ani neví, co všechno se může stát, když špatně zvolí. Skončí eurozóna? Jak to bude doma s prací? Budou nám vládnout bohatí nebo chudí? Je čas na návrat komunistů nebo dám svůj hlas kapitalistovi a on mi dá možnost taky zbohatnout? Vrátit se do přírody, zvolit úplně nové tváře, dát hlas Zemanovi?
Všechno tu už jednou bylo. Byl tu i Hitler i Stalin. Dali lidem práci, ale jiným ji vzali spolu s jejich životy. I dnes jsou mezi námi extremisté. Životně nenávidí Rusy, Američany, Židy, Rómy. Soused nenávidí stromy, co mu stíní, jiný zas mluví jen o hokeji, třetí se opíjí. Každý jsme jiný a podle toho vypadají volby. Nic se nezmění. Zvolíme opět blbě populisty, ty, kteří dovedou co nejlépe mluvit, rozhazovat rukama a báječně se šklebit. Kde zůstala kritéria podle kterých něco měnit? Zůstane při tom, že podlehneme reklamě a stokrát opakované lži se stanou bernou mincí.
Až vystřízlivíme z povolební opice, budeme opět tam, kde dnes. Chcete se vsadit? Ani ten nejlepší se nezavděčí všem. Koho budou volit mladí? Koho staří? Bohatí? Chudí? Věřící? Každý chce od vítěze, aby se mu vrátil „vložený“ hlas. A tak se opět máme na co těšit. Bude to guláš, ragú, sekaná nebo hezký velký řízek, biftek, obalovaný květák přes celý talíř? Tak nějak dopadnou naše příští volby. A tohle přirovnání mi nepřipadá až tak hloupé. Jíst musíme všichni. Tak si objednejme. Za chvíli přijde číšník...
Žádné komentáře:
Okomentovat