Ač se vám to bude zdát nezdvořilé, musím říci, že výstava prací libereckého umělce renesančního typu,Václava Plechatého, stojí za všechny prachy. Tak nějak lze totiž „ošacovat“ výstavu v bance. Pobočka banky Popolare na Soukenném náměstí v Liberci, dává ve svých prostorách nahlédnout do tvorby umělce, do tvorby, která stojí za zhlédnutí i za zamyšlení.
Báječný Jindřich Honzík, který pomohl na svět knize, kterou Václav Plechatý napsal, o autorovi řekl, že vše, co dělá, dělá srdcem. Ano, i tak je možno vidět nezaměnitelné grafiky a plastiky, dřevo, které jsou v rukou autora výstavy víc než hmotou, z jejíž anonymity záhy vystupují postavy a děje, tak charakteristické právě pro rukopis tohoto všestranného umělce. Jeho dřevo má v sobě kód hudby, tak jako dřevo Drozdenových houslí. Umí a má v sobě dar bludného kořene, hlubin prastarých moří, spletených kořenů a lidských paží, světlo loučí i městských neónů.
Jeho kniha je prosta nabubřelých gest, za to je plná humoru a lechtání na žebrech. Jeho je svět těch malých infantilních těl, obyčejných lidí a lidiček. Jen slepý, který nemůže vidět je ochuzen o zázrak zrození, kdy se autor stává otcem a sen skutkem. Navzdory vší té kráse se zeměkoule nepřestane otáčet, slunce hřát a voda téct. Pevně na zemi stojí ten, který toho tolik umí, ten, kdo umí složit ze dřeva i na papíru hold lidské bytosti.
To vše je k vidění na výstavě plné krásných a chytrých lidí, v bance Popolare, na výstavě, která dělá čest jak sobě, tak autorovi, Václavu Plechatému. Jeho výstavu byste měli vidět a jeho knížku číst. Nevymýšlím si.
Žádné komentáře:
Okomentovat