sobota 12. března 2011

O vzdělání

Čím to, že dřívější „učiteláky“ produkující maturanty s pedagogickým vzděláním, připravovaly mladé učitele na jejich povolání lépe, než pedagogické fakulty řady univerzit v současnosti? Jak je to možné? A to ještě odcházeli na praxi do škol v 18-19 letech namísto dnešních 25-26. Jak je možné, že naše vzdělanost upadá, když dnes učí vysokoškoláci za platy, o kterých se dříve učitelům ani nesnilo i vedle povinností, které učitel „dobrovolně“ plnil navíc.
To asi bude jádro pudla. To něco navíc, nad oněch pomyslných osm hodin ve škole. Nedovedu si představit úspěšného obchodníka, policistu, hasiče, který by nedal nějaké ty přesčasy na oltář vlasti. Pokud někdo čeká, že udělá kariéru za „osm hodin“ placené práce, pak je bloud. Pokud si to řekne většina, končí legrace a jsme tam, kde jsme se ocitli při stávce lékařů.
Peníze se staly metou, cílem konání a to je špatně. Zdá se, že netrpělivost s pomalým růstem kariéry, málo volného času na své osobní záliby jsou hlavním stimulem výkonu povolání současného učitele, lékaře, policisty, vojáka…
Nebývalo metou našich předchůdců stát se profesionálním sportovcem, lobistou, politikem. Pryč je doba, kdy tím cílem bylo stát se vědcem, obráncem vlasti, astronautem. Všimli jste si, jak zmizela národní hrdost a solidarita? Dnes je tu doma permanentní nejistota. Vše je v pohybu. DPH, starobní důchody, měna. Zpronevěry na ministerstvech, městské kauzy, sportovní a společenské rozkrádačky, falešné vysokoškolské tituly, zmanipulovaná justice a státní zakázky, nejdražší a přesto špatné silnice a mosty.
Bylo by na čase vrátit se k tomu, co se nám dařilo a přestat vidět v těch, kteří jsou nespokojení anarchisty, revolucionáře a třídní nepřátele. Faktem zůstává, že odklon od solidarity bohatých s chudými je fatální chybou, která bude mít podíl na stupňování problémů naší společnosti.

Žádné komentáře: