Dobrou noc

Říká se, že spánek je sladký, jako med. V tom případě chodím spát se slepicemi, chci spát se včelami v úlu a topit tělo v medu. Ale bývá to většinou tak, že nemohu ani obyčejně zabrat.

 Slyším tikot náramkových hodinek, jak les dýchá, srdce mé babičky Růženy Hanzlíkové od Příbrami - to znělo jako zvon a já je slyšel přes zavřené dveře. Děti si toho navymýšlí…  Se mnou chodil spát zelený žabák. Ten nespal nikdy, stále mne děsil. Bylo to mé děsivé soukromé strašidlo.

„Bylo mu pět a rozum to nemá,“ bouchla mě pěstí babička u snídaně do zad. Loupák mi zaskočil v krku, hned za jazykem a já chrčel, mrskal sebou jako kocour, co chytil myš a nesl ji ukázat ženským do kuchyně. Uvítaly jej vším, co doletělo na jeho chlupaté tělo.. Z krku mi vyletělo loupákové těsto.

Chodit spát a hned usnout bez chemie? To jen babiččino silné srdce, ochránilo mého tatínka, když šlo za okupace do tuhého. Babička tatínka ukryla tak dobře, že ho sama těžko našla. Dnes zase řekla kotěti: „Jsi malá že jsem na tebe skoro šlápla, dělej s tím něco…“ U nás doma a u babiček bylo pokaždé veselo.

To i já si ráno rád pospím, a budit se dám až ranním sluníčkem, moc příjemným šimráním a vůní, vším, co voní cikorkou, zrnkovou kávou. Mezi zuby drtím slova, že ale ty kostelní zvony jednou osobně rozložím na atomy a co zbyde odvezu, zakopu  a zničím. Zatracené usínání mě často vykolejí. Noční tratě pádící do dálav uspávají spolehlivě. Těm závidím…

Jako malý kluk jsem ještě záviděl lidem, co bydlí u nádraží, u kolejí u přejezdu, co pořád zvoní, u závor co se nezvedají… Je mnoho nápadů, jak si polepšit a najít správný ,,grif“ na usínání. Usínat jako děcko. Neslyšet, nevidět, nevzpomínat než na babičky, na jejich dorty, buchty, na všechno, co kdy uvařily a čím se nám zalíbily. O zvonech, které si občas zalétávají do Říma a mají tak výpadek z nočního zvonění a vyzvánění, včetně rušení nočního klidu.

Jde o nerušený spánek. O pracovní hodnoty, co vytváří dobře vyspělý člověk. Jsou tady i další retardéry dobrého spaní. Hádky s partnery, knižní zápletky, hloupé televizní seriály, mezinárodní konflikty

Lze říci, že dobré spaní je, jako položit kus špeku mezi malé myšičky. Spánek se dá přirovnat k dortu se šlehačkou, k olympijské medaili, k maminčinu pohlazení miminka. Dobrou noc!