Píši
Vám, loukám sečeným i těm, kterým schází pohlazení kosou. Vám, příkopům u cest
i Vám, skromným cestičkám, Vám všem úvozům a cestám prošlapaným polem. Všem, po
kterých šlapeme, chodíme, běháme, spěcháme a je nám dobře…
Bůhví,
proč píši Vám, pískovcové skály, Vám, dutinám, které vymlela voda, Vám,
z pískovce vytesaným sousoším jak ze šlehačky, morovým sloupům, tvářících
se jako věže ze slonoviny. Vám, stavitelé minaretů, templů, barokních kostelů i
kaplí. Všem, co umí číst mezi řádky a jste poctěni klikyháky, kterými se píše
na Zemi. Vám všem, co je čtete, přemýšlíte a polohlasně si říkáte, než usnete:
Do háje, píši a zapomínám, kam jsem si poznámky založil. Pro pět ran do
klobouku, jsem starý osel, co neví, kam dál, co má dneska k večeři…
Píši
Vám, co jíte za dva a není to na Vás vidět. Vám, co pijete za tři a vodovody by
Vám mohly závidět. Vám, co spláchnete jedním zatažením za špagát, či se stisknutím
bílého knoflíku zbavíte nečistot a jdete dále. Závidím všem těm dámám, co
prodávají toaletní papír, podají Vám klíč a nechtějí nic víc, než abyste si po
použití umyly ruce…
Píši
Vám, páni milí Tataříni, Finové, Uhři, zakarpatští Rusíni, všichni, co umíte
číst. Čtěte odshora dolů, zleva, či zprava. Je to dobré pro oči. Nepláčí. Oči
jsou cestami, které vedou pustinou, kam dosud člověk nevstoupil. Píši Vám, co
chodíte sami, bez pomoci druhých. Vám všem píši a do obálky vkládám dopis,
dopis v jazyce babylonské řeči, psaný odshora dolů, zleva napravo, zprava
doleva, jak v lese, kde padají stromy. Klikyháky. Les plný lidských přání,
sklizených polí, luk sečených, hlazených kosou, deštěm skrápěných…
Žádné komentáře:
Okomentovat