Čechy krásné, Čechy plné Čechů, plné mladých radikálů 18. a 19. dubna 2009, Teplicko, Ústecko. Tam všude pochodovalo naše špatné svědomí. Pár desítek let po válce a Němci – fašisti oslavují Hitlerovy narozeniny... Kdo za to může? Ješita na Hradě, který si dokazuje, že nebýt jeho, slunce by nevyšlo? Kultura, která odmítá z ulic vyhnat smrad, který smrdí. Kdo jsou oni radikálové? Jsou to naše děti? Moje ne. Co pro ně udělalo naše „porevoluční“ školství, že je jich tolik a bude jich stále víc?
Někteří snad i dobře pracují, žel jsou nám nebezpeční. Kde je a kde byl skaut, pionýr, „svazáci“? Je pravda, že i policie a armáda jsou prolezlí touhle pracovitou rakovinou? Skutečně je nic nezastaví? Jsou tu ještě anarchisti. Jsou jediní, kdo nás brání? Proč máme spravedlnost, která je spravedlností pro žumpu společnosti a pro mne ne? Jak je to možné, že onen póvl společnosti má víc práva než já? Jejich práva porušují moje práva. Co na to spravedlnost? Kam nás zavedla společnost, která mě má chránit před touhle spoleností čisté rasy? Proč policie, může-li si vybrat, mlátí anarchisty? Jak to, že nemohu věřit policii? A kdy a čím tohle všechno skončí? Možná až budou všichni jako oni. Pak nebude proč chodit ulicemi a řvát Čechy Čechům. O nás, kteří pochybovali bude postaráno. Navždy.
A tak zatím díky vám, anarchisté, že hájíte naše životy. Na ostatní není spolehnutí... Nebo se snad v Čechách něco změní? A proč to jde na Slovensku a v Maďarsku? Proč je spravedlnost v Čechách permanentně slepá?
Žádné komentáře:
Okomentovat