Málokdy zalituji, že školy už nechodí v rámci výuky dějepisu a občanské nauky do kina. Po zhlédnutí filmu Odpor (produkce USA) bych udělal výjimku a domluvil s majiteli kin a film promítl všem. Skinům, neofašistům, anarchistům, všem těm „tolerantním“, všem, kterým je to jedno...
Film „Odpor“ je svým námětem II. světové války očima těch, kteří měli být vyhlazeni, něco tak ohromujícího, že následný šok po jeho shlédnutí je zcela přirozená reakce. Drama Židů z běloruských vesniček nás vede válečnými lety 1941-1944 a hlubokými lesy. Příběh dvou židovských mladých mužů, kteří prchají do lesů, dává jméno válce a nenapodobitelnou frází oslovuje všechny. Běloruské pogromisty, německé fašisty, antisemity v řadách partyzánů Sovětské armády.
Jako by autoři filmu dovedli zas o krok dál povídky Isacca Babela a vy jste s Buďoným a jeho první jízdní zažívali ponížení Židů v Berdičevě, v Novogradu-Volyňském. Tentokrát jako by šlo o víc. Dva osudy dvou bratří, kdy jejich volba rozhodne, tak jako jinde „Sofiina volba“ o osudech tisíců, které mohou zachránit.
Bojovat či v ponížení zemřít. Umírat na každém, každičkém kroku či zemřít hrdinskou, anonymní smrtí hrdiny. Naděje jakou je i Davidova hvězda. To, co všichni prožívají je apokalypsou lidtsva, humanity i štěstí. Jako by i štěstí bylo formou války, přežít a milovat. Zabít? Je nutné toho druhého zabít? Zabít toho, kdo neměl slitování a na kolenou prosí? Mohu odpustit vrahovi, který se krví mé vyvražděné rodiny chlubí? A je to jedna pakáž – fašista, rudý, Žid, který neuposlechne a chce jídlo na úkor nemocných a starých...
Nic není horšího než poturčenec, o kterém se ne nadarmo říká, že je horší turka – běloruský fašista, pogromista. Se všemi těmito zrůdami, odvážnými i slabými se ve filmu Odpor setkáte. A po první hodině promítání už se rozhodujete s nimi. Co jíst, když není co – bojovat? A čím? Dvě osudová rozhodnutí bratří Bělských, kteří dokázali to, co kdysi Mojžíš. Na konci války vyšli z lesů a s nimi 1200 zachráněných.
To nebyl sen, to jen odešla ze světa jedna ze špatných (falešných) legend, že se Židé neumí bránit. V bývalém Sovětském svazu bylo za statečnost udělováno vojákům Rudé armády vyznamenání Hrdina Sovětského svazu. Z národností oceněných tímto titulem byli na prvním místě – Židé. Ale o tom se nemluvilo. Film Odpor, ale právě o takových hrdinech vypráví.
Žádné komentáře:
Okomentovat