Hofmanovy ilustrace plně vyvažují a doslova dokreslují slibný text. Od suterénu školní budovy v Pumelicích jste vedeni školní budovou, bytem školníka až po samotnou půdu, tělocvičnu nevyjímaje, přes záchodky, chodbami až někam na školní výlet na přilehlý kopec.
Seznámíte se s výtečníky z řad žáků, učitelů a jiných podivínů, kteří z knížky pro děti dělají nesmírně zábavné čtení pro všechny od 6 let až po ty, co se nezapomněli smát a mít radost z pěkné knížky. Při čtení jsem měl pocit, jako by autor knížky seděl vedle mě a smál se se mnou.
Je chvályhodné, že jsme se nepřestali bavit hloupostmi, které sami pácháme na sobě, na své pověsti, že nic lidského nám není cizí a ze školní literární soutěže se mi stále líbí nejvíc': „Přidává se problém navíc, kdo je vlastně střelený, zda myslivec nebo zajíc či snad obraz s jeleny?“
Velký formát, lesklý papír, usměvavé obsahy, postavičky z humoristických časopisů. Není co vytknout. Ona i taková chřipková epidemie v Pumelicích má něco do sebe. Rozhodně napoví, že když vážně, tak jedině s humorem a pro duševní zdraví všechno. Ona i taková učitelka se ráda dožije konce týdne ve zdraví. Když to půjde... Máme tu svérázného kostelníka, co maže karty s farářem, draky, co si povídají. Život bohabojný, jak má být.
Sumasumárum, je to moc hezké, veselé a rozmarné čtení, které vás potěší, ve vašich dětech vzbudí touhu probudit se a žít tenhle svět. Svět nezničitelné radosti a vítězství dobra nad zlem. Svět každé pohádky, příběhů, ze kterých neteče krev.
A tak vám, kteří jste tuhle moc hezkou knížku napsali, nakreslili, svázali a poslali do světa – dík. Poslali jste do světa kus radosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat