Liberec
má konečně orgán hodný toho jména poradní a velevýznamný. Sedí v něm, jak na
korbě vétřiesky, páni architekti. Kdo okusil sajtnu toho auta ví, že si
architekti v téhle práci pro Liberec moc nepohoví. Ztráta jejich schopností
byla alternována libereckým exprimátorem všech možných profesí – ekonom,
primátor a architekt v jedné osobě, což muselo vést k tragické pohromě. On i
pracovitý Ferda Mravenec nebo hlavní Šmoula nesvede nic s tím, když někdo
oslavován zapomene být kritický hlavně ke své práci.
Dopadlo
to, jak to dopadlo. Ex měl k ruce jistou městskou společnost Spacium, která
milovala industriální fantasmagorie a stala se oblíbenou berličkou při
zdůvodňování, co je a není umění. Výsledkem je, že v Liberci není až na pár
výjimek nic nového, co je hezké. Můžeme se chodit učit, jak má vypadat město
zkrášlené sochami do Zhořelce, či do měst na dosah ruky – do Hradce, Pradubic,
Ústí, Olomouce a jinam.
Konečně
tedy do města přicházejí architekti. Žel, megastavby už v centru stojí,
prodané jsou pozemky s dírami v zemi, střed města, jeho páteř – Pražská,
Moskevská a ulice k nádraží jsou mrtvé. Stavby jako zámek, budova Skloexportu, Imperial. Zavřené fabriky se
architektonicky mění ve skladiště, různorodou změť nepotřebných věcí bez
koncepce, bez tvůrčí invence domácích umělců (schopnějších a levnějších).
Ušetřme miliony zrušením Spacia. Máme tu „útvar“ hlavního architekta – téměř.
Není
se čeho bát? Je tu precedens – hotel Perun a zkušenosti z Hejnic. To je účet za
období, kdy jsme na radnici ušetřili za hlavního architekta. Dnes tu jsou zcela
jiné perspektivy. Peněz ubylo a je málo místa. Snad už jen ty parky, náměstíčka
a konečné tramvajové zastávky, kam umístit drobné plastiky. Žádná spaciovská
monstra, ale to, co lidé hledají. Umělecké, řemeslně zpracované vtipné
drobnosti, které mile překvapí. Už nyní je na co se těšit. Důchodci a maminky s
kočárky budou přemýšlet, jak město prokouklo a čím je hezčí. Koho budou už brzo
volit.
Žádné komentáře:
Okomentovat