pátek 13. prosince 2019

Svátkům a dárkům pod stromečkem i těm, co nic nečekali




Chanuka, nebo Vánoce, nezáleží na tom, jak se jmenují. Jsou to svátky, které se už tisíc let slaví v kotlině Země, zvané země Čechů, země všech, co tu žijí pospolu víc jak tisíc let. Píši psaní Ježíškovi, že chci dárek pro sebe, pro ty, které mám rád, pod chanukovým svícnem, při oslavách těch druhých, kteří také dárky darují a jsou rovněž obdarováni.

Poslední měsíc v roce je prostě na dárky jako dělaný. Dcera má narozeniny, rovněž můj vnuk. Je také svatého Mikuláše a vše se musí řádně oslavit. Na Vánoce se sluší být doma, navštívit příbuzné a obdarovat je. Chci oslovit všechny, kteří dostávají. I malý dárek potěší, toho, komu ho dáte. Čekám, že i mne syn a dcera navštíví, že zavolají přátelé, že si udělá čas i ten, co to během roku nestihl. Píši všem, kteří dobře jedí. Čekejte právem, že návštěva něco přinese, přinejmenším cukroví.

Já nosím všem můj vlastní domácí bramborový salát, po kterém, distribuovaném ve sklenici od okurek, se olizují všichni příbuzní. Vánoce, to nejsou jenom dobroty, ale i uklízení, pečení cukroví, kopec jídla, vánoční stromek, koledy, půlnoční, ale především je to měsíc neklidu dětí, které se těší a nemohou dospat, zlobí, jsou netrpělivé, zvědavé na dárky…

Píši všem, kteří hledají a nalézají, všem, kteří jsou si vědomi, že Vánoce jsou svátky míru, kdy se neválčí. Časem na dobrou knihu, na zábavu, na pohádku v televizi. Všichni jsme dárci i těmi, co něco očekávají. Nám starším stačí být v kruhu rodiny, vidět žár dětských očí, poslouchat vánoční koledy, být v teple, kde nás přestává mnohé bolet a jsme rádi, že ostatní jsou spokojeni.

Píši všem dámám s klobouky i v této knize, listonošům, doktorům medicíny, učitelům, prodavačkám, kuchařům, aby to všechno vydrželi, abychom byli zdraví, veselí a bohatí, kdy bohatstvím je myšleno štěstí, porozumění a mír. Jen aby nebyla válka, abychom měli co jíst, měli práci, kde bydlet… To jsou ta naše přání, která se nebalí do vánočního papíru, ale bez kterých dost dobře nejde žít. Píši všem, kteří si pod stromečkem přejí to samé, co moje rodina. Aby se nestalo nic, co by zhatilo naše plány, neboť přát bychom měli všichni všem veselé svátky, bohatého Ježíška. Zdraví, mír pro všechny země světa, pro nás, co žijeme, zde, nebo kdekoli jinde na této planetě. To je zároveň i mé skromné přání. Žít s Vámi ještě mnoho let a vidět, že se nám přání plní a svět je jeden velký záhon růží, plný pilných včel…



Egon Wiener


Žádné komentáře: