čtvrtek 21. srpna 2008

Ukázky z připravované knihy Příběhy pohlednic

IRONIE OSUDU – RICHARD WAGNER 1813-1883

Pohlednice s osobností německého skladatele a dirigenta, jehož hudba čerpala z germánské mytologie a vystupňovala v první polovině minulého století německý nacionalismus a antisemitismus. Mám ve sbírce pohlednice jak autora, tak postavy jeho děl.
Hitler obdivoval Wagnera a jeho Parsifal se mu stal modelem rituálu pro vytvo
ření kultu vůdce. On sám pak přejímá rasové učení o čistém německém umění. Samotné pohlednice na toto téma vydané v Německu po roce 1933 jsou většího formátu než ty ostatní. Jsou až neskutečně orientované k vyjádření nadřazenosti kultu rasy, často v protikladu s podřízeností „méněcenných“. Méněcenné Richard Wagner definoval jednoznačně. Jsou to Židé, židovské umění.
Z pohlednic na téma rasové nesná
šenlivosti se až tají dech. Jak mocnou zbraní však byly tehdy, kdy hudba velkého Wagnera doprovázela i nejměnší děti do dobytčích vagónů, které je odvážely do plynových komor koncentračních táborů. Wagnerův antisemitismus vnukl Hitlerovi myšlenku vyhubení všech Židů. Slavný Wágner se měl čeho obávat. V jeho oboru měl a bude mít silnou konkurenci. Jen na mých pohlednicích to jsou takové osobnosti židovského původu jako Irving Berlin, Leonard Bernstein, Matvěj Blantěr, Ernst Bloch, Isaak Dunajevskij, Peter Eben, Georg Gershwin, Emerich Kalmán, Gustav Mahler, Mendelson-Bartholdy, Jasques Offenbach, Artur Rubinstein, Karel Ančerl, Zdeněk Košler, Benny Goodman, Vladimir Horowitz...
Ano, pohlednice i t
ěchto mužů a žen židovského původu zdobí sbírky osobností hudby všech sběratelů, včetně té mé. Byli by zde i mnozí další, nenarozené nadané děti, které byly poslány fašisty na smrt... Nejsmutnější ironií osudu je, že do této sbírky židovských umělců hudebníků, musíme přidat i pohlednice samotného Richarda Wagnera. I on je židosvkého původu...
Wagner
ův životopisec Ernst Newman došel k názoru, že za skutečného otce Richarda Wagnera je považován herec, malíř a dramatik Geyer (1719-1821) za něhož se Wagnerova matka provdala po smrti svého manžela. Geyer byl Žid a Wagner užíval i jeho jméno, ačkoli ho nenáviděl.
Nenávist a vyzdvihování jednoho etnika v
ůči druhému je hroznou zbraní v rukou slabochů a všech, kteří řeší problémy nalezením nejjednodušší cesty ukázání prstem na druhého. Mé zatracené pohlednice jsou jako obrazy svědomí. Zrcadlo dobrého i zlého. Pokřivené tváře společnosti, spravedlnosti, která má zakryté oči. Svět není, nebyl a nebude černobílý. Má miliony barev, chutí a vůní, zní hudbou i pláčem, křikem i milostným sténáním. Je obravskou výstavní síní lidí a lidiček, mých krásných starých pohlednic a jejich příběhů.

Žádné komentáře: