Co existuje poštovní
známka, umíme na ní nabídnout cokoli: krále, královnu,
princezny. To je jistě chvályhodné, tak jako když nabízíme své
prezidenty. Jiné země se pokusily (mezi nimi Brasilie, Costarica,
Salvator, Haiti, Liberia) pěkně umělecky zpracovanými známkami
nabídnout světu své druhy pěstované kávy. Salvador k tomu dodal
i text: „El mejor cafe - the best coffe", načež Guatemala na
své známce oponuje: „Guatemala produces the best coffe in the
world". A které dát přednost? Samosebou té nejlepší na
světě.
Podobně přesvědčuje
svět o své bavlně Egypt. Úplně stejně nabízí své přebytky
rýže, kopru, tabáku, pomerančů Mozambik, Argentina, Čína a
další země celého světa. Uhlí
horního Slezska připomínají polské známky z roku 1922, Chille
zásoby ledku. Reklama, nabídka čehokoli, a dá se vtěsnat
na tak malý kousek papíru, jako je poštovní známka.
Sbírat
známky bylo pro nás věcí tak samozřejmou, že ani dětské
nemoci, jako spála a spalničky, nebyly mezi dětmi častější.
Snad ještě mít psa, brusle, kolo a míč. Hned potom sbírat
známky, číst a chodit do kina. V patnácti si udělat papíry na
babetu, své chtělo módní teenegerovské oblečení a pak to věčné
sbírání. Náměty, jako kytky na známkách, vojáci,
mosty, sport, umění. Všechno to byly ve své podstatě reklamy,
pozvánky, informace, výkladní skříně, export toho nej-, co
v dané zemi mohli nabídnout. Atraktivní a best, co musí vidět
každý, kdo olepí obálku, nebo pohled. Známky, to jsou nezakryté
reklamy, podbízející se vkusu i nevkusu. Tam všude, kde smyjí
známky z obálek a zastrčí do zásobníku. Pokud zůstane u
známek jejich námět, má stále víc
a víc vypovídající hodnotu. Září barvami a často mají
i tvar nabízeného - banán, kiwi, pomeranč, meloun. Nekup to! To
je přece něco, co každého potěší. Třeba i příště
koupí i to, pro co do obchodu vůbec nešel. Tomu se říká
reklama. Levná a umí víc, než televizní upoutávky za
miliony....
Dnes si už každý
může koupit ke známce prázdné políčko, na které si může dát
vytisknout svou reklamu na cokoli, třeba tatínka s maminkou. A tak
se známka vrací ke svému původnímu záměru. Umí nás poučit i
nabídnout, co je pro nás důležité. Třeba blahopřání rodičům
ke zlaté svatbě, k narozeninám.
Poštovní známka -
reklama - umí i to, co by nás nikdy nenapadlo. Voní, po olíznutí
má chuť ovoce. Kdysi, v době nedostatku drobných peněz sloužila
i jako platidlo, jako reklamní
předmět zbytné hodnoty. Jako součást propagandy, jako
otevřené okno do země pro cizince. Jako učebnice dějepisu,
přírodopisu, občanské nauky pro děti i dospělé. Pokaždé v té
nejhezčí podobě od nejlepších umělců. Miniatura, zmenšenina
umělcova plátna, pohled z Ještědu, učebnice všech školních
předmětů. Ať ještě hodně dlouho slouží a propaguje, to
nejlepší, třeba naši krásnou přírodu....
Žádné komentáře:
Okomentovat