Jsou časopisy a časopisy. Ten, který mi přišel do schránky se jměnuje „Véčko“. Už hezkých pár roků jej pozoruji. Jak roste, sílí a je číslo od čísla čtivější. A ještě před pár roky jsem si říkal, že to Véčko má hroznou grafiku. Je dobře, že tomu tak dnes není. Dnes bych řekl, že je důstojný Libereckého kraje, ba co víc, že je opravdu reprezentativní.
Především si tenhle čtvrtletník pro každého, kdo chce být v obraze, staví cíle, které se mu daří plnit. A také se stalo krajským časopisem nejen, co do obsahu, ale i proto, že od nového roku má své pořady na Rádiu Dobrý den (93,3FM).
Nevím, zda Véčko jednou nezmění svůj tvar, ale to je věc redakce a čtenářů. Mě se prostě líbí a byl jsem nadšen obsahem zimního čísla. Na kvalitním papíru, ve velmi dobré barevnosti jsem si přečetl nanejvýš zajímavé články od Krkonoš po Kamenický Šenov, z pomezí Liberci až po Semilsko: Ještěd fenomén, Příběh medaile z Jablonce n. Nisou, 100 let kina Varšava a spoustu dalších zajímavostí z kultury, sportu a dějin liberecké oblasti.
Za snad nejhezčí, co jsem kdy četl v takovém časopise, byl rozhovor s kapitánem Českých vodních skautů, turnovským rodákem Vláďou Cvrčkem (Vezírem), s panem Vladimírem Vlkem o libereckém Foma klubu a jeho nádherných fotkách a rozhovor se známým spisovatelem Milošem Zapletalem, jehož čtyřdílná „Velká encyklopedie her“ (1985-88) se stala nepostradatelnou pro všechny, kteří pracují s dětmi.
Véčko je 96 stran velmi, velmi čtivého textu, svěžího jako kolektiv, který vede mladá šéfredaktorka Gabriela Volná Garbová.
Buďmě opravdu rádi, že v Libereckém kraji máme čtvrtletník, který pobaví a poučí. Který připomene, na co bychom neměli zapomenout a co krásného je kolem nás. Učme se znovu vidět krásu přírody očima lidí, kteří mohou být hrdi na svou historii. K tomu přispívá Véčko. Díky! Už se těším na příští.
Žádné komentáře:
Okomentovat