sobota 15. října 2011

Jak se liberecká Plaza mění před očima

Projekt, který před lety nenašel v Liberci pochopení se mění před očima. Už to není bastard, nechtěně počaté a narozené dítě libereckého chaosu, výstavby a rozprodeje všeho, co mělo město zachránit před finančním úpadkem. Plaza si našla své místo na slunci, ale úspěch se nedostavil sám od sebe. Vedení zapracovalo samo na sobě a nepatrnými krůčky posunulo Plazu až do čela peletonu, kde ukazuje, co druhý hned tak neumí.

Z nákupní galerie v centru města se stává jeho výstavní síň. Plaza spolupracuje a plánuje budoucnost s řadou těch nejlepších. Tady už nejde jen o to, jak přilákat zákazníky, ale jak je i pobavit. Nabízí doprovodné programy, úžasný dětský koutek, pohádky pro nejmenší a uspokojí i ty, co marně hledají lavičku před radnicí, pod stromy, v příjemných zákoutích. Plaza Liberec je velkou konkurencí a výzvou těm, co nevědí, jak se představit.

Město Liberec by mělo svůj radniční sklep vrátit původnímu poslání – výborné restauraci a závodní kuchyni pro pracovníky z magistrátu a blízkého okolí. Galerijní výstavy by mohlo přesunout třeba do třetího poschodí nákupního centra Plazy. Jistě by se všichni dohodli.

Plaza se stává, a to zcela oprávněně, místem schůzek, zařízením odpočinku, relaxace, nákupu, pobavení a dnes i cíleného poučení. Ti, kteří chtějí široké veřejnosti takto prezentovat, se budou muset brzy postavit do fronty. Asi se na všechny zájemce nedostane. Je třeba si vybrat ty nejlepší. Celá plocha této nákupní galerie je předurčena svým umístěním k reprezentaci města a toho nejlepšího, čím se Liberec může pochlubit. Všechny kulturní instituce, a to se dobře ví, musí ven ze svých budov – muzeí. Ven za lidmi do prostoru a času, který lidé naší doby věnují nakupování. To je zárukou úspěšnosti, jak oslovit a čím se pochlubit.

Plaza v Liberci má prostory a hlavně má v čele mladé, zapálené vedení. Kdo nebyl v Plaze nebyl v Liberci, kdo zde nevystavoval a nešel za lidmi právě zde, jako by ani mezi lidmi nebyl. Tomu se říká dobrá práce a máme ji na dosah ruky. Poděkování patří těm, kteří tohle umí.

Žádné komentáře: