sobota 8. října 2011

Toaletami Evropské unie

Bylo nebylo… To víte, že bylo a bude! Co svět světem stojí, musí si člověk ulevit. Však taky už staří Římané, Vespasian s Titem, si čuchali k minci a jeden se ptal druhého – smrdí? A co náš starý Gabriel Chevallier a jeho Zvonokosy? A hrádecká nádražní kadibudka z plechu a litiny žel, dnes ztracená a architektonicky nedoceněná…
Chci se vám vecpat do svědomí veřejnými záchodky. Jsou a budou tu stejně jako s prominutím „hajzlbáby“. Byl a bude to vždy svět sám pro sebe. Svět rychlého pospíchání. Je to o talíři či misce, o zápachu, papíru a hrčící vodě. Můj chlapecký svět byl ještě o osfaltové stěně, žlábku, mušli plné vajglů a vzduchu, co se mohl krájet.
Svět toalet ovšem nikdy nestál opodál, ale rozvíjel se všemi směry. Co kdysi měla jenom Praha třeba u Karlova mostu, tím se dnes chlubí například toaleta v liberecké Plaze. Pro nás ze severu Čech a z Podještědu, co musíme často někde cestou a hledáme odbočku k lesu, je to letmé pohlazení.
Zastavení první: WC v německé Žitavě v obchodním domu „Toom“. Neplatíš, jsi vážený zákazník, po použití máš k dispozici tekuté mýdlo, pákový ovladač tekoucí vody, libovolné množství papíru, osušovač, nepáchnoucí ovzduší a to vše – gratis.
Zastavení druhé: „My Liberec“ v centru města. Zprvu standart evropské úrovně 21. století. Dnes a do budoucna příslib toho, co je, a co nás v Čechách nemine. Decentní, upozornění ctěnému zákaznictvu, že, ač jste v prosperujícím obchodě, je potřeba zpoplatněna, neboť se nacházíte v zóně, kde vás mohou obtěžovat pochybná individua. Zpoplatnění služeb je jen „symbolické“ – pět korun. Svět chce být klamán a svět podle Teska, symbolicky znamená pět korun.
Ovšem korunu všem těmhle službám dá vaše potřeba vyhledat WC na nádraží ve Znojmě, jinak kraji vína a dnes i tykví. Dokud ovšem nemusíte. Jana musela a vrátila se zprávou, že třetí kadibudka vede. Ta liberecká je také o něčem, ale Znojmo, vidím tě, fakt, trojmo. Cenově vede WC ligu v Čechách a myslím, že na ně nemají ani záchodky v Manhattanu v USA. Sedm korun za pár kapek na prkénku. Ale k tomu ta cedule: „Šetřete papírovými ručníky! Vytahujte je po jednom. Nejsou zadarmo, jak si někdo myslí a dodavateli se za ně musí platit!“
Co naplat, na WC musí i císařpán pěšky a tak jsme se vypravili do Vídně. Vídeňské záchodky jsou zase o něčem jiném…

Žádné komentáře: