Každý, kdo má rád železnici si určitě rád vychutnává úzkorozchodné spojení Žitavy s Žitavskými horami. O to víc zamrzí, že u nás, v našem nejbližším okolí, jsme něco podobného měli a už nemáme.
Na počátku minulého století byla 25. srpna 1900 dána do provozu úzkorozchodná trať z Frýdlantu v Čechách do Heřmnic. Některé spoje pak byly ještě prodlouženy přes dnešní Bogatyni v Polsku do německé Žitavy. To, co tehdy významně pomohlo průmyslu, by dnes pomohlo zmírající turistice tohoto regionu. A to nemluvím o přátelích parních lokomotiv, kteří by „za párou“ přijížděli na Liberecko z celé Evropy.
Stále hledáme, jak zatraktivnit Frýdlantsko, jak sem přilákat sponzory a oživit ekonomiku. Obnovení trati v původní nebo i rozšířené verzi by dalo práci, obživu v rámci rozvoje turistiky, desítkám rodin. Nevím, jestli stále nová a nová golfová hřiště dají obživu novým a novým nezaměstnaným, ale obnova úzkorozchodné tratě na Frýdlantsku by rozhodně nebyl ztrátový podnik. Krása okolní přírody, městský skanzen Bogatyněv Polsku a návaznost na úzkokolejku v Žitavě, by rozhodně byla zcela unikátní stavbou v rámci nejen Euroregionu Nisa, ale i Evropské unie.
Cesta vlakem a ještě k tomu historickou parní lokomotivou z Liberce do Frýdlantu vedoucí romantickou krajinou a odtud nedotčeným krajem přes Polsko do Žitavy by se mohla stát jednou z největších atraktivit Libereckého kraje. Ve spojení s Euroregionem Nisa by mohla být tím, na co jsme čekali desítky let, to, co jsme si my, starší, neuměli ani představit.
Obnova ztracené úzkokolejky by vrátila do kraje život, obživu lidem a investorům návratnost investic. Naše děti by našly za humny romantiku parního vlaku, který je schopen navodit iluzi ztraceného ráje a času objevitelů. Pomozme zastavit na moment čas a vrátit se ke kořenům.
Žádné komentáře:
Okomentovat