Ve druhé polovině 17. století překonalo svým věhlasem české sklo na světových trzích sklo benátské. Výroba skla souvisela úzce s technologií výroby, která v 17. století rafinací skla dosáhla kvality srovnatelné s konkurencí. A to i díky následnému broušení, rytí a malování na panstvích Česká Kamenice, Sloup a Zákupy. Vedle soukenictví a plátenictví se výroba a zušlechťování skla stalo na téměř čtyři sta let hlavním zdrojem obživy lidí na severu Čech.
Zájem o české sklo za hranicemi Čech rostl od samotného začátku jeho výroby. Nejlépe odpovídalo vkusu zákazníků. Výrobci nabízeli širokou škálu výrobků: sklo broušené, ryté, ale i umělecky malované masivní sklo v původním barokním slohu, o které byl zájem nejen v Evropě ale i na celém světě. Konkurenční benátské sklo prohrávalo své vůdčí postavení na světových trzích i díky rozvoji sklářství v Čechách.
To dokumentuje Müllerova mapa z roku 1720, která mimo jiné zachycuje 38 skláren v jednotlivých lokalitách Čech. (A to ještě mapa nezachytila sklářskou huť v Bedřichově u Liberce, ve Mšeně u Jablonce a v Rejdicích). Největší počet těchto hutí byl právě na severu Čech., v Lužických a Jizerských horách. Horní Chřibská, Falkov, Antonínov, Kořenov, Harrachov, Vítkovice a další. Na práci hutí navazovala unikátní rafinace. Právě ta z našeho skla vytvářela polotovar vhodný k následnému dalšímu mistrovskému zušlechtění. A to naši skláři uměli!
Nový Bor, město nově založené v roce 1757 se záhy stalo přirozeným obchodním centrem tehdejší celé sklářské oblasti. Na druhou příčku výroby a obchodu českým sklem se vypracovalo město Kamenický Šenov. Těžké formanské vozy brázdily evropské silnice již od počátku 18. století. Španělské, britské, německé a portugalské koráby rozvážely sklo ze severu Čech do přístavů celého světa.
Na severu Čech byla sklu podřízena i celá infrastruktura oblasti, počínaje těžbou dřeva nutného k chodu pecí, po budování cest, péči o zdraví dělníků ve sklárnách až po studium a výchovu sklářského obchodního dorostu. V roce 1763 založila katolická církev v Novém Boru školu s výukou cizích jazyků, obchodních nauk a obchodní korespondence a kreslení zaměřenou na přípravu odborníků. Na tradici škol a přípravě nových sklářských odborníků pak navazovaly další školská a praktická výchovná zařízení mladých sklářů, jako například v Jablonci nad Nisou a v Železném Brodu.
Žádné komentáře:
Okomentovat