Neformální rozhovor?

 Existuje také formální rozhovor? Co je to vytržení z kontextu? Tak, a podobně se ptají mnozí z těch, co se baví hrůzami vypouštěných z úst páně Topolánka, šéfa ODS. Jeho výroky překonaly rychlou rotu Miroslava Sládka a hanobí úctu k profesi politika. Skutečně politik může plácnout cokoli, když k tomu dodá „to je neformální rozhovor“? Proč tolik hrubosti právě u lídrů politických stran? Je to hloupost nebo jen nastavené zrcadlo? Vytrženo z kontextu. Pokud ano, tak cokoli řeknu, je rovněž vytrženo, zneužito, překrouceno. Chudáci, soudci, policisti, kdokoli se spoléhá, že člověk nelže. A doma? Kde jsi byl? Už slyším partnera – to je lež, to je vytrženo z kontextu. Miluji jen tebe. Rovněž vytrženo z kontextu. Lež a lhaní, mlžení a hledání viníků, Židů, cyklistů, Vietnamců. Všichni jsou vinni. Uhýbají. Jen Topolánek je rovná fošna... A přitom slovo politik se vždy rovnalo jisté sumě inteligence. Proč zrovna v téhle straně schází sebereflexe. Hájit neuhájitelné. Po vzoru statečných loupežníků padnem do posledního muže. Stojíme za svým Robinem Topolánkem. Všichni za jednoho, jeden za všechny. Pak tedy „čest a sláva“ poraženým. Do jednoho muže...