Nemohu si
pomoci, počasí bylo jiné. Jaké je, to víme a jaké bude, raději nevědět. My, co
si ještě občas vzpomeneme, pak mluvíme každý jinak. Jeden říká, že zima byla
bílá, sněhu po kolena, druhý mluví o mrazech, třetí si vzpomíná, že v zimě
kvetly třešně a k tomu si vemte informace z pražského Klementina… Co
vzpomínka, tak slyší to, co chtěl slyšet tazatel.
Josef Lada
maloval zimu, jak má být. Já si víc doma četl. Sousedovic kluk, můj spolužák
chodil bruslit. Já celou zimu lyže nevytáhl, co si pamatuji. Uhelné prázdniny,
když uhlí zmrzlo na dopravnících povrchových dolů, ve vagónech a byla kalamita,
problémy dostat zmrzlé uhlí mezi lidi, do elektráren. Zima byla někdy kratší,
někdy delší. Byly i mrazy pod dvacet. Kočičky ale kvetly i na začátku února a
sněhu bylo asi víc, protože rok, co rok se na jaře z břehu vylévala řeka Nisa, beroucí vodu z
tajícího sněhu pohraničních hor. Bylo víc sněhu. Musel jsem, protože maminka
jinak nedala, nosit kotníčkové boty, teplé ponožky, rukavice, šálu. Což nyní,
už řadu let, kdy sněhu tolik není a nemrzne, nemusím.
Jarní
záplavy, to byl na dolním toku Nisy cirkus se vším všudy. Co k nám
připlavalo věcí, to odteklo s rychlou vodou dál. Čeho všeho se lidi nezbavili
na konto velké vody a poslali po toku Nisy. Byl to svérázný úklid a pozdrav
sousedům do Německa, kam jsme ještě v té době nesměli cestovat. Já žil na
vesnici a tam byly rampouchy jiné, než ty současné ve městech, které hrozí, že
někoho zabijí. My jsme je milovali, cucali a šermovali jsme s nimi. Bořili
jsme se do tajícího ledu, stavěli iglú, sněhové hrady, tunely. Faktem je, že
nikdo, ani z těch bohatších sousedů, nejezdil na hory lyžovat. Asi jim
stačili jednodenní výlety do Jizerek, nebo do Krkonoš. Taky to bylo o tom, že
nebyla tak brzo tma. To má od roku 1979 na vině letní a zimní čas. V pět
hodin odpoledne tma tmoucí. Řekněte sami… Není to brzo zůstat doma a pouštět si
televizi, případně drbat psa nebo kočku za ušima, či prohlížet internet?
Když to tak
shrnu, tak se mi zdá, že zimy bylo až dost i nyní. Dva týdny svítí sluníčko a
pak, jako letos (duben 2015) – velikonoce na sněhu, že ho nebylo tolik ani o
vánocích. Říká se, že se současné 4 roční období se smrsknou v budoucnosti
na dvě, kdy ze zimy bude následně teplo. Asi to tak bude. Zdá se mi, že rok od
roku je sněhu míň a zima není až tak krutá, jak byla dřív. Teď ještě co na to
zvířata, stromy, obilí, ovoce a zelenina. Když vidím kola usušeného “rádobysena“,
jak hyzdí krajinu a co jsou zvířata nucena jíst, stydím se. Není to vinou
nestabilního počasí. V lesích je to vidět taky. Přemnožená divoká prasata,
v létě obrovské množství klíšťat a alergie téměř na vše. To opravdu dříve
nebylo.
Slepice
běhaly po venku, ptačí mor nebyl… Ozónová díra nevraždila, nebylo tolik
neobdělávaných polí. Sousedé už nepěstují králíky, kozy, není kdo by chtěl
trávu, sekal příkopy… Prý seno nedosuší a je to počasím. Nejsem si tak jistý.
Je v tom možná i něco jiného. Trochu pohodlnosti, možnost jít a koupit si vše,
co potřebuji, ale pak už to není domácí… Tak ať nám neprší celé jaro, léto a
podzim, i když sedláci by potřebovali občas zavlažit pole.
Žádné komentáře:
Okomentovat