Včera, dnes a pravděpodobně i zítra jistota, že nevyhoříme, něco stojí a tak to bylo odjakživa. Vymetání komínů v obytných domech, provozovnách, zkoušení komínů v novostavbách a odstraňování sazí z komínů. Statistické údaje z Turnovska, Českodubska, Jablonecka a z Podještědí hovoří zcela jasně. A to se psal rok 1928! Za čištění komínu u domkáře 10 haléřů, za čištění komínu v chalupě a statku 12-16 haléřů, za čištění komínu v domě o jednom poschodí 20 haléřů...
Ochrana před všeničícím ohněm byla chápána zodpovědněji a dá se říci, že naši dědové měli z ohně oprávněně větší strach než pozdější generace. Čištění komínů mělo své zažité regule a intervaly 6-8krát do roka, u pekařů jednou, ale i dvakrát měsíčně...
Podle historika dr. Šimáka, měli kominíci v Turnově své jisté už roku 1608, kde za vymetání tří komínů na radnici a ve městské šatlavě měli pravidelně 24 grošů. Tehdy skutečně jen málokdo porušil vědomě přísné předpisy. Čištění komínů mělo své intervaly: měsíčně od listopadu do února, jinak nejdéle po dvou měsících.
Ve městech panovala oprávněné hrůza z nekontrolovaného ohně. Sami živnostníci se podřizovali kontrole dobrovolně a rádi. Však také vážnost „Společenstva mistrů kominických“ ještě v nedávné minulosti měla své odůvodnění. Podle jejich námětů a zjištění stavů topidel, stanovovaly zemské správy (hejtmanství) sazby, četnost a závazné pokyny při práci s ohněm a ochraně před ním.
Dnešní stav doporučení a skutečné ochrany před „zlým sluhou“ je zcela nedostačující a případné následky mohou být zničující. To, že kominíka nevpustí na soukromý pozemek, ať je to z jakýchkoli důvodů, je trestná nezodpovědnost vedoucí i k tomu nejhoršímu, ke ztrátě životů.
Zkušenosti těch, kteří se ohně oprávněně báli, by měly vést naše zastupitele k přijetí takových opatření, aby vymahatelnost protipožárních předpisů byla konkrétní a zavazující sankcemi. Oheň je totiž vskutku dobrý sluha, ale zlý pán
Žádné komentáře:
Okomentovat