Vážení přátelé, drazí hosté!
Mám mnoho přátel, ale přivítat v naší synagoze přítele – sběratele
Františka Banyaie je pro mne, a naši obec veliká, veliká pocta.
Vážím si lidí, jako jsi ty, Františku, tvé práce pro pražskou obec
v jejímž čele stojíš, tvé úžasné sbírky starých pohlednic, vedle níž ta
moje vypadá jako chudá příbuzná. Snad právě proto z celého srdce vítám
tvou výstavu – výběr těch nejlepších pohlednic, v naší synagoze u nás
doma, v Liberci. Pohlednice s židovskou tématikou patří mezi ty
nejhezčí. Tak, jako naše hudba, pohlednice odrážejí život předešlých generací a
vyvolávají smutek. Jeden každý z těch potištěných úzkých proužků papíru
zachycuje dny, žel, dávno minulé – jamin mikedem…
Evropa byla do Druhé světové války domovem početné židovské diaspory a
tvá výstava mapuje onen ztracený čas, který byl naší bolestí, ale i naším
štěstím. Hrdostí příslušnosti k Národu knihy i písma, velkých židovských
osobností, ale i lidí, živících se obyčejnou prací. Zdá se být oním mostem mezi
holocaustem a současností, mezi žijícími a těmi, kteří nepřežili.
Děkuji ti za všechny, Františku Banayi. Tvá výstava nemá jinde obdoby. Stává
se oním překlenutím řeky mezi námi a majoritní společností, ukázkou komunikace,
dějin, estetickým a výchovným počinem, který má své nezastupitelné místo
v kultuře společnosti 21. století.
Výstavě přeji, co největší návštěvnost a tobě pocit naplnění a štěstí
z dobře vykonané práce zúročené touto překrásnou výstavou starých
židovských pohlednic a odezvou na ni.
Žádné komentáře:
Okomentovat