neděle 27. dubna 2014

Velký Valtinov


Od nás to je, co by pistolí na vodu psa postříkal. Asi kdybych zavolal, tak by se před tou sprškou vody měl vždy čas schovat se do boudy. A tak je to dnes se vším. Vzdálenosti se zkracují. Hned za zatáčkou je pamětní strom, upravený statek a při cestě doleva je vpravo dům pana Noska a dál už jenom polní cesta, přes koleje, vzhůru k nebesům. Samotná cesta je, jak by ji správně farář popsal, těžká, plná odříkání, nástrah, děr a bláta. Ale na konci vás čeká odměna. Rozcestník cest a dál už je to naše volba....
Tři vzácná zrcadla, tři oříšky pro Popelku. Tři půvabné šaty, které si oblékly zdejší rybníky. Jste jako na módní přehlídce. Hraje hudba - místní ptáci se přou s těmi na vodě, ladí hlasy, housle, hoboje a žestě v tomhle pořadí, jiní mocně foukají do trumpet a smyčci tlukou do vody. Slunce svítí, jako na jeviště. Svůj part právě tančí bílá labuť, co přiletěla z La Scally.
Nejsme sami, kdo usedl v tomhle divadle, dívá se a naslouchá přírodě. Na druhé straně v ochozech je místo, kde si sednout hodlá šest statných kusů v čele s mohutným jelenem. Uvaděčka vrána si pustila zobák na špacír a všem ze špice borovice vykládá o mně a o Janě, že mě bolí v koleně a pozor!, Jana nahrává hlasy ptactva a musím dodat, že velmi kvalitně.
Vodu čeřil mírný větřík, slunce svítilo. Šum lesa kolem nás zněl, jako by za oponou stál připravený Alexandrovův soubor připravený roztančit sál.  Hlediště plné živých tvorů, rukou, nohou, šupin i křídel. Na všech třech pódiích – rybnících tamního světa. Národní divadlo, ptactvo samo sobě. Odtud je do Prahy opravdu daleko, mnohem blíž do lóží přírodních. A tak se i stalo. Poslouchali jsme a vnímali všemi póry těla každičký drobný part i vystoupení malé rybičky, skřivánka na nebi. Bylo to půldne plné překvapení pár kilometrů metrů od hranic. Nic jsme neplatili, volné abonmá. Byla to vystoupení na počest jara. Kraj rybníků a vody opět otevřel srdce, oči a náruč všem, co mají rádi vše kolem, jsou optimisty a nepláčí nad rozlitým mlékem.... Tam všude, kde jsem byl, je mimořádně krásně. Stojí za to tam jít a  seznámit se s přírodou.                                                                                                                           

Žádné komentáře: