pátek 31. července 2015

O počasí v naší rodině a o umění kouzlit

Že neprší od severu, s tím mám své zkušenosti. Od západu prší skoro vždycky, z východu fouká, to jo, ale tím bychom skončili. Moje matka uměla řadu věcí, žel počasí očarovat neuměla. Táta si myslel, že to musí být kouzla a čáry že to s ní tak dlouho vydržel.
Mě připadala od malička jako drak. Táta sice říkal saň, ale mě utkvěla v hlavě pohádka o drakovi a saň mi připadala divná. Že drak saň-koval mi i v útlém věku připadalo nepravděpodobné. Matka mi spíš připomínala počasí kolem nás, každé tři dny jiné. Jednou mě s tátou matka milovala, jindy ne. Markantní to bylo večer. To si s ní mohl hrát táta a já ne. Ráno to bylo naopak.
A vůbec, uměla psí kousky, to říkal táta a smál se přitom. Naproti tomu já vím, že tajně kouřila a uměla začarovat cigarety, že jsem je nikdy nenašel a táta nadával, že ty její kamarádky, co k nám chodily kouří jako tovární komíny. Taky uměla čarovat s penězi. Přesto, že jí táta dával všechno, nestačilo to a máma prý musela být čarodějkou, aby s nimi vystačila. Na Vánoce jí šlo čarodějnictví nejlíp, to vyčarovala i peníze na dárky.
Tátovi prý kdysi mocně učarovala, Dlouho jsem nevěděl jako dítě jak, ale čím víc jsem dospíval, tím víc mi to bylo jasné. Její matka byla taky čarodějnice. Táta o babičce mluvil jako o té staré čarodějnici, na rozdíl od mé matky, která byla, jak jsem už říkal „prefikaná saň“. Jak jsem koupil, tak prodávám, na rozdíl od toho smíchu, který tátovy průpovídky doprovázel.
Mámino kouzlo, jak tátu udržet doma, rok od roku vyprchávalo a sláblo. Táta na to asi spolíhal, ale zapomněl, že máma byla z toho čarodějnického hnízda, kde už maminčina máma byla taky saní. A nevyplatilo se mu to. Našel si někde v práci nějakou paní, kamarádku, co mu dělala dobře. V té době jsem byl přesvědčen, poté co to prasklo, že mu dávala lepší stravu, že se s ním mazlila, a že mu dávala kapesné, tedy všechno co mu doma scházelo. Aspoň, tohle mi na delší dobu utkvělo v paměti a to jsem vyrozuměl z křiku, co matka spustila, když se to všechno dozvěděla, prý z dopisu, nějaké amatérky, amazonsky, nebo od anonymky, nebo jak se neznámá paní, co ji krasopisně napsala, jmenovala, že prý tatík je pěkný prasík….
Táta se divil, s mámou nemluvil a máma se snažila opět tátu očarovat. Koupila si východoněmecký silon dederon a chodila v něm zahalená, jako ryba v síti. Táta jí odpustil a měl ji zase rád.

 Mě to úžasně bavilo, protože máma určitě použila nějaký kouzelný hormon, aby tátu očarovala. Později se k mému názoru přidal i otec a tvrdil to samé před kamarády. A že nebyla tou čarodějnicí zlou, o které občas mluvil můj táta. Vždyť nakonec nic zlýho jsem po ní nezdědil, a to co mám, co umím,mám po obou. Dvě ruce a dvě nohy, hlavu na čepici. Co víc si přát? A oni tam někde nahoře jsou jistě spolu. Máma smí kouřit a táta si našel tu správnou zábavu. Mají se dobře, čtou tuhle povídku, drží se za ruce a posílají mi pusu.

Žádné komentáře: