Až na „jádro pudla“

Tuhle jsem seděl s jedním zastupitelem a jsem zděšen. Vím, není v Česku člověka, který by měl rád profesora Klause a vím i proč. Češi nemají v lásce bohy. To jen svíčkové báby dojímá jeho ješitnost.

Ale zpět k našemu zastupiteli. On sám si dal ruku na ústa i pomyslel jsem si: Hle, Jan Zlatoústý. Nikoli. Sám se dobral odpovědi, která jej zmátla. Byla podobná té Klausově: „Vaše otázka je špatně, ale moc špatně položena…“ a opravdu ho to mrzelo. Podobat se celosvětově známému disidentu Klausovi je nebetyčně hloupé a nebezpečné. Z takového inferna voda neteče.

A řekl zastupitel:“Rád bych vám i něco řekl, ale nezeptal jste se. Proboha, člověče, mluvíme spolu půlhodiny, ale to podstatné vám nestihnu říct. Nezeptal jste se.“

A když jsme si v další půlhodině vysvětlili proč Klaus nemá rád své lidi, byl besedy konec a jaksi nezbyl čas, víte na co, na správnou, ale úplně správnou otázku.

PS.: Ona ta nová generace není zas tak žvanivá. Jejich nízká slovní zásoba je určitý předpoklad pro vyjadřování typu ano-ne, ne-ano. Noviny budou tenčí, zprávy kratší, jádro pudla se najde hned… a bude čas i na bulvár, drby, drbečky, co vás nejvíc zajímá.