sobota 30. května 2009

O knížkách, respektive o jedné

Nedávno jsem si přečetl ve výloze jednoho českolipského knihkupectví nápis „Knihy i pro chudé“. To mě donutilo napsat malou poznámku o knihách vůbec.
Mám před sebou útlou knížečku, která před 161 lety byla napsána pro ty nejchudší. Od té doby bylo napsáno nespočetně jiných a přesto ta, která se dostala českému čtenáři v českém jazyce do rukou před 127 lety byla první a na mnoho dalších let i nejčtenější. „Manifest komunistické strany“ autorů Karla Marxe a Bedřicha Engelse. Kniha, jejíž cena byla zanedbatelná a tudíž byla tou „knihou i pro chudé“. A přesto skutečně ovlivnila chod světových dějin.
Marketingový tah obou pánů autorů před 161 lety učinil z tenkého svazku s úvodní větou „Evropou obchází strašidlo…“, knížko vskutku přitažlivou nejen cenou, ale i obsahem. Následovala hodně přes tisíc dalších vydání v nejrůznějších jazycích, což hovoří o dokonalé logice, literární zkratce i potřebné revoluční euforii. Obsahovala tedy vše, co tvoří ve vzájemné shodě z díla bestseller.
Její české vydání před 127 lety asi v České Lípě už takový ohlas nemělo (i proto, že Česká Lípa neměla tolik českých čtenářů). O to víc jich ale měla na Jablonecku, Železnobrodsku, Semilsku, Trutnovsku a Turnovsku. Tam bylo Čechů přeci jen o poznání víc.
Ještě před 35 lety dobový český tisk psal o Manifestu komunistické strany jako o knize, která formulovala politickou sílu, která knihou formována a poučena má ve svých rukou moc na jedné třetině zemského povrchu. Dnes, kdy poměr sil ve světě je opět trochu jiný a titul knihy by našel své místo spíš ve výloze „knihy i pro chudé“, lze si položit ne nelogickou otázku, kde se stala chyba? Vždyť „leitmotiv“ knihy je tak přitažlivý!
Zdůrazňuje myšlenku, že se proletariát nemůže osvobodit, jestliže navždy neosvobodí celou společnost od vykořisťování. Tak a jsme u příběhu s nelogickým koncem. Jsme svědky opětovného pokusu oživit myšlenku a vrátit tuto 161 let starou aktualitu do výloh knihkupectví?
Pokud ano, pak „laboratorní zkouška“ už proběhla a v roce 1989 byla v našich podmínkách uložena ad acta. Současné stále nové pokusy oživit světovou ekonomiku vyzkoušenými cestami „zestátněním ekonomiky a bankovnictví“ mi znovu připomněly marketingový tah onoho knihkupectví v Lípě „knihy i pro chudé“, a u toho ať raději i zůstane. Nebo ne?

Žádné komentáře: