pátek 1. května 2009

Kronika Chrastavy

Počátkem roku 1683 to je téměř před 330 lety mělo město Chrastava 715 obyvatel a protože počasí má snahu opakovat to, co už jednou předvedlo, pak by chrastavští neměli být překvapeni, když zase u nich pořádně sprchne. Toho roku nad Chrastavou vypukla taková bouře s krupobitím a průtrží mračen, že ještě sedmého dne poté kroupy neroztály. Chrastavští zemědělci měli po úrodě, povodeň nadto odnesla stodoly, stromy a lidé z přízemí se stěhovali do poschodí a jedna žena utonula. A bouřilo i v okolí. Deset le po té, roku 1693 udeřil blesk do věže Habendorfského kostela (Stráž nad Nisou), kde srazil zvon a ten a zabil právě zvonícího učitelova syna. A něco pro chrastavské úředníky. Před 216 lety, roku 1793 byl v Chrastavě zřízen magistrát. Odtud pak ten dnešní řád a pořádek.  O dvacet let později, roku 1813 Chrastava nedobrovolně hostila dva a půl tisíce Francouzů. To byli ti, kteří po porážce roku 1812 utíkali z Ruska. Kronikář zaznamenal jednu ne nepodstatnou informaci – byli beze zbraní, jen důstojníci měli kordy. Nebyli to však poslední vojáci, kteří se prošli chrastavským náměstím. Následovaly oddíly polsko-francouzské, které požadovaly na městu 6 vozů chleba, másla, masa, vína, pálenky, suken a kůže. Za nimi následovali „vestfálci“ (1200 mužů) a po nich další Poláci a Italové. Z Chrastavy se stala křižovatka pro a protinapoleonských vojsk. Ti poslední pro jistotu ponechali ve městě posádku 300 vojáků. V té době rakousští husaři, jak zaznamenal kronikář, společně s pěchotou od Andělské hory zaútočili na „italo-poláky“ (rozuměj napoleonské Francouze) a byli odraženi.  „Italo-poláky“ pak vystřídali rakousští husaři, kteří se v Chrastavě rovněž „napakovali“ a odešli k Žitavě. A protože chrastavští si na tyhle kontribuce museli nějak vydělat, nepřekvapuje, že před 176 lety byla v Chrastavě na Jílovém potoku postavena Antonem Altmanem z Liberce přádelna vlny. I ta dala práci a obživu právě chrastavským občanům. A pokud Chrastavou netáhla žádná cizí vojska, kam s těžce vydělanými penězmi? No přece do Spořitelny! Ta byla otevřena roku 1873.  Jo chrastavští se mají! Takouvou pestrou minulostí se může pochlubit jen málokteré město v našem kraji.

Žádné komentáře: