To není tak dávno. Moc hezky tehdy znělo: český cín, slovenská měď, zámořské stříbro... Nám stačí ten cín. Přeneseno do 16. století ho bylo na území Libereckého kraje dá se říci až dost, ale jak pro koho. Redernům se dařilo Od Andělské Hory na Frýdlantsko, vrchem k Jablonci snad až do Krkonoš.
Všude se hledalo. Vlaši jako čerti krom hejnického železa hledali na potocích Jizerek. Nenašli zlato, ale přísady k výrobě benátského skla, zrcadel a k barvení drahých látek. To dalo nakonec lidem víc radosti než to fujtajblové zlato, které sebou nosívá krev..
Hledali, hledali, rádcové moji, mohl říci pán, náš král, toho jména Rudolf II. Hledali a našli v našich horách cín. Na ztracených vartách, na ztraceném potoce, na rýžovištích s krumpáči a talíři v rukou promodralých z chladné vody proplachovali své plotny, až v nich našli cínové kroupy. Ludvíkovští, hejničtí a ti z okolí, každý z chudáků nevolníků, který opustil svou dřinu zemědělce a pole a stal se horníkem, byl vrchností omilostněn. Přesto si pán do svých šachet raději přál horníky pravé, zkušené a odolné.Ty našel a přivedl. Museli znát a rozeznat rudu od hlušiny. Tzv. cvitři museli umět drtit, pražit, proplachovat a potom z rudy tavit cín. Snad se to dělo v raspenavských pecích.
Od té doby se traduje boom „horních“ městeček frýdlantského panství. A výtěžek? 100 centnéřů cínu ročně (1 centnéř = cca 50kg). Jen se na něj podívejte třeba při prohlídce kuchyňského nábobí na frýdlantském zámku, včetně poklic na sklenicích a holbách s cínovýni víčky. Cínové nádobí to vše z novoměstských štol.
Cín nebyl levný. Však Melichar, pán z Redernů a na Frýdlantě si toho znamenitě cenil a každému, kdo se usadil v Novém Městě pod Smrkem leccos odpustil. Městu samému pak dal glejt k rozmachu a dalšímu růstu. Tak tomu bylo až do dob Valdštejnových. Ten z měst a obcí vyhnal nekatolíky, ale rudy tím nepřibylo, bylo jí čím dál míň.
Tak se naplnil osud malých „horních“ městeček a přišla doba plátenictví. A úkol chemicko-technologický, úprava látek a velikého zbohatnutí rodin obchodujících s plátnem – látkami.
Žádné komentáře:
Okomentovat