„Oblíbená“ trasa každodenního putování značné části občanů Liberce mi připadá jako pater-noster. Ať vstoupíš do zmíněné trasy kdekoli, tak tě pohltí atmosféra spěchu kypícího a hlučného městského prostředí. Svátek nesvátek, nejlepší je to ale v pondělí, úterý, ve středu jako ve čtvrtek nebo v pátek. Hektický ruch, kvapík stavebních strojů, klapot bot, šumění deště, jazyky mnoha okolních národů.
Život se v téhle části města nemá kdy zastavit. Ještě před radnicí ti kdosi cosi nabízí z košíčků, pak ještě mobilní telefony, tarify a už jste v „Pražský“. Šňůry lidí putující nahoru a dolů. První zastavení v polovině ulice. Moderní občerstvení – bagetárna. Ceny žel zůstaly na úrovni cen včerejšího dne a pro lidi s průměrným platem jsou nedostupné. Místo prodejny knih, dnes prodejna drahého občerstvení. Co chodím pravidelně kolem, nikdy jsem neviděl před pultem víc zákazníků než kolik obsluhuje za ním.
O pár metrů dál, už téměř na dolním náměstí prodejna Solitér – zlatnictví. V rohu místnosti opravna hodin, hodinářství Kodytek, podle toho co slyším, jediné služby toho druhu ve městě. Výměna sklíčka do starších pánských hodinek 84 Kč (24Kč sklo, 60Kč práce).
Tradiční pohled na dostavbu dolní části Liberce. Obvyklé rozpaky z megastavby, hluku, prachu a rozličných omezení. Každá stavba by měla mít svůj „bilboard“: kdo staví, jak dlouho stavět bude, kdo je odpovědný, obraz dokončeného projektu. To tu evidentně schází. Stejně jako obraz toho, jak bude dolní centrum vypadat po dokončení všech dalších úprav.
Co město zamýšlí s „libereckým metrem“ (2 vstupy do podzemních WC) s ostudou města? Co s nefunkčním parčíkem kam není možno vstoupit? Jaký projekt vyhrál úpravu tohoto centrálního městského prostředí? Trafičky, zlatnictví, podzemní WC, to vše by mělo zmizet ve prospěch laviček, loubí, pitítek, soch (ovšem ne od Spacia), vodotrysků... Ale pouze s tím, že k projektu se vyjádří lidé a ne pouze radniční úředníci, nejlépe anketou, hlasováním.
No a už jsme na mostu přes Nisu. Viděli už městští radní mosty v centru jiných měst než doma? Proboha, rozhlédněte se! Když umíme jiné věci, ozdobme tento liberecký most třeba hezkým, uměleckým, kovářským zábradlím, něčím co upoutá, pohladí. Takových mladých umělců nemá co na práci! Zkuste to s nimi a pokud neurazí naše umělecké cítění, ať ukáží co umí!
A ještě k hodinám, co tam stojí poblíž zastávky MHD. Stojí už dlouho a přinejmenším dva roky už „stojí“. Neplynoucí čas ukazuje zodpovědným funkcionářům radnice propojení s těmito hodinami. Bylo by třeba spojit oživení hodin s prací těch, kteří zodpovídají za městskou tržnici (která není městskou), za městskou teplárnu (která není městskou), za omezování hybnosti vozidel (kdy botičky nejsou městské).
Tyhle hodiny u mostu ukazují aroganci úředníka magistrátu, jehož čas vypršel...
Žádné komentáře:
Okomentovat