pátek 10. července 2009

Za humny

O Vratislavicích jen dobře a ve verších. Slyšel jsem, že Karlsbad a Maffersdorf měly své poctivé palmové promenády. Kdeže je ta doba bourání Rakouska! Palmy při silnici? Byť na týden – sotva. Jak mocně negativně by dnes působily na nepřizpůsobivé občany společně se smogem a sinicemi ubíjející i otrlé, všudypřítomné potkany... To je ta dnešní asfaltová realita.
Vratislavice, to je i Konrad Henlein, vedoucí nacista, šéf Sudetské župy a šéf rozbíječů Československa, dnes pro všechen čas zvěčnělý na zastávce MHD v Liberci za divadlem. Hlava s vidličkou v kadeřích a padajícími brýlemi (těmi se, když jej spravedlnost dostihla podřezal). Žádná škoda.
Jó dobrý pivo a minerálka už tehdy dělali Maffersdorfu čest. Dnes české pivo – snad? Čeští jsou jen dělníci a nižší management, voda a možná trochu je český ten chmel. A jméno – Konrad. Kdo tohle vymyslel? A minerálka! Dole jí zůstalo jezero – nahoře už ji nechtějí? Proč taky, můžeme si dovolit tu z Montpellier...To bude jako s těmi vratislavickými koberci.
Tradice? Fuj! Kupte si pravý vietnamský, belgický, laponský nebo vatikánský koberec. Doma už nikdo není prorokem. To jako bychom po dětech chtěli, aby měly současný pozitivní vzor. Máme co jsme chtěli. Julia Fučíka jsme vyměnili za Míšu Jacksona a Davida Beckhama, jeden slušný deviant a druhý fotbalista... A k tomu pravý, nefalšovaný vratislavický nacista F. Porsche, co pro Hitlera projektoval „ferdinandy“ a jinou válečnou vozbu a pro ostatní „folksvágeny“. Vděční občané mu postavili pomníček. Nic velkého, monstrózního, ale stojí. Proč ne, pomníčky tu mají i ti, co nás od fašistů osvobodili. Doba povalování pomníčků je pryč. Ať děti vědí, co to bylo žít ve 20. století.
Vratislavice nejsou ničím jiným než zrcadlem, ne nepodobným onomu, co stojí za textilní průmyslovkou v Liberci, nastavující tvář všem, co v tu dobu žili. Ať vesele žijí a prosperují naše Vratislavice, předměstí Liberce, obec, město se starou zajímavou tradicí. Škoda je toho Bytexu a té Kyselky, ale ať si stěžuje ten, co jen přihlíží. Dnes už je pozdě, ale snad jednou přijde den (té formulace se přímo hrozím) a zase budeme mít ve Vratislavicích palmové aleje, náměstí, stáčírnu minerální vody, masokombinát, čisté ovzduší a budeme mluvit eurožargonem...

Žádné komentáře: