středa 29. července 2009

Naše neznámé známé okolí

Kam jezdí jablonečáci a liberečáci nejraději? Do Jizerek, do Českého Ráje, na Ojbín a do Žitavy. Tak tomu bylo vždy a bude jistě i v budoucnosti. Ovšem stihnout to na na žitavské náměstí v sousedním Sasku za 40 (jablonečtí) nebo 20 minut (liberečtí), to se podaří málokterému krajanu z Čech. Město ležící pět set metrů za našimi hranicemi, kam musíte jet přes pět set metrů Polskem.
Žitava má už víc jak 300 let své nadčasové kouzlo ztracené vlasti. Mysterium dávné sounáležitosti spojené se jmény Přemysla Otakara II., Karla IV. a českých exulantů. Po Třicetileté válce připojené k Sasku. Švédové, Rakušáci, Sasíci, Prusové, Rusové, kdo tehdy uměl válčil a každý se v Žitavě pochlubil.
Přesto už od počátku 18. století se Žitava stala s 11 000 obyvateli vedle Lipska největším městem Saska a centrem výroby.damašku, plátna, lněného a vlněného zboží. Město mělo svůj pivovar, tabákovou továrnu, barvírny a tiskárny látek. Z Čech se do Žitavy dováželo obilí, ovoce a zelenina.
Naše nejbližší zahraniční město je architektonickým skvostem zasazeným do překrásné zeleně plným gotických, renesančních a barokních staveb. Středověký ráz dosud nenarušený megastavbami obchodních center uprostřed města, jako v Liberci a Jablonci, se může zdát jako malý zázrak, jako něco, co se vymyká „rozumu“ naší české praxe vše prodat a ještě se na generace dopředu zadlužit.
Žitava je skutečně neskutečně krásné město s četnými budovami, jak vystřižnými ze školních učebnic architektury. 600 let dějin městské výstavby. Za zmínku stojí i kašny, skutečné skvosty, tolik let slibované i občanům našich měst.
Žitavsko je známo nejen jako bývalá součást našeho království, ale i místem, kam po roce 1620 utíkalo před rekatolizací i mnoho našich krajanů.Ti, vedle Lužických Srbů, množství turistů z Polska a z Čech, vytvářejí z této oblasti i jazykově blízké prostředí, kde si současní návštěvníci připadají téměř jako doma.
Žitavsko není jen blízká Žitava a hrad Ojbín, ale i blízký Ochranov (Herrnhut). Založený Moravskými bratřími v roce 1722 je dnes jedním z významných průmyslových center Žitavska. Za zmínku stojí i velké uhelné jámy, pozůstatky povrchové těžby hnědého uhlí spalovaného v blízkých elektrárnách.
Žitavsko nám, se svou nadmořskou výškou 250 metrů, musí připadat téměř jako přímořská oblast s mírným podnebím. S roční průměrnou teplotou 8,1°C prakticky v Žitavě neznají sníh. Velmi dobré vlakové i silniční spojení s touto atraktivní oblastí turistiky a rekreace dělá z Žitavska cíl častých návštěv Čechů a Poláků, kteří sem jezdí i za výhodnými nákupy. Míří sem i rodiny s dětmi, které se chtějí potěšit přírodou a čistými městy, kterých u nás ubývá, zaměnit shon našich měst aspoň na pár hodin za pohodu a klid u našich sousedů.
Věříte, že na ulici v Žitavě vás může pozdravit i neznámý člověk a očekává, že pozdravíte i vy jeho přesto, že se vidíte poprvé? To v Liberci vás pozdraví z neznámých jen somrák: „Bon žůr, nemáte deset korun?“ Ale tak to už u nás chodí. Tak ahoj někdy na Ojbíně.

Žádné komentáře: