Pokaždé, když jdu Nerudovou ulicí vstříc Pražskému Hradu, uvědomuji si se zármutkem, jak málo u nás doma máme nade dveřmi domovní znamení. Sem tam datum pískovcových zárubní, křížek, náboženský symbol, ale znamení jako „U dvou sluncí“, to tam prostě není. Nám musí stačit tzv. urbář libereckého panství. Ten první obsahuje soupis domů z roku 1560, kde je zapsáno prvních 6 domů na náměstí směrem k vyústění do Moskevské ulice. Tam stojí základ jednoho z pozoruhodných domů v Liberci, tzv. Hlasivcův dům.
Stojí, tak jako vše kolem, na základech prvních staveb, které byly dřevěné, patrové, obrácené do náměstí štíty z hrázděného zdiva s nezbytným loubím. To pokračovalo i v přízemí domů dolů do Moskevské a do Pražské ulice. Vždyť ono se dříve, tak před 150 lety, Pražské říkávalo Dlouhé loubí. Postupně, koncem 18. a začátkem 19. století, se právě tyhle liberecké domy přestavovaly na zděné, měnila se výška. Ten dům, co stojí za řeč je nápaditý, krásný, originální. Jde o nárožní dům situovaný zčásti do Moskevské ulice, postavený ve stylu novogotickém, odlišující se od ostatních. Je znám i podle jména jednoho z majitelů Hlasivce.
Lékárna to byla vždy aspoň z poloviny. Záležitost homeopatiky, bylinek, čar a kouzel. Však ji také provozovali mnozí z rodiny zázračného doktora Jizerských hor šumburského ranhojiče Jana Josefa Kittla. Zázračný doktor a jeho potomci věřili víc než na zázračný plášť a zázračné bylinky, na léčbu penězi a nemovitostmi. Takže si v prostoru, o kterém je řeč, přestavěli dům na krásný novogotický, pochopitelně s loubím a sem přemístili první libereckou lékárnu.
Dceru Ignáce Kittla, Johanku, si vzal za manželku pomocný lékárník a zaměstnanec firmy Filip Hlasivec z Příbrami, který jak to tak chodívá, nakonec podědil všechno. Dal i jméno vyženěnému domu. Tihle Hlasivci od Příbrami nebyli žádná béčka. Dobře si v Praze vedl syn Filipa, pozdější profesor a dvorní rada dr. Hlasivec, doktor chemie, průkopník v oboru chemie rostlin.
„Hlasivcův dům“ se do dnešních časů moc nezměnil. Ztratil sice podloubí, barokní štít se změnil na novogotický a lékárna už v něm také není. Zato, co já pamatuji, tak se tam prodávaly ještě v šedesátých letech silonky a podprsenky a dámské noční košile a později se tam lidé chodili fotit na občanky.
Hlasivcův dům ani nepotřebuje domovní znamení, pozná jej určitě každý, kdo jde od radnice směrem dolů Moskevskou. Nezabloudíš…
Žádné komentáře:
Okomentovat