Je to k nevíře, ale tržnice v Liberci je a zároveň není. Je, protože je tam, kde byla v loni stejně, jako předloni, a není, protože liberecká radnice řeší jiné a smradlavější priority. Ještě, že jsme od radnice nechtěli veřejné záchodky! Nebo chtěli?! No, ono je to stejně fuk! Bývalé vedení rozfofrovalo na co dosáhlo a nové vedení, tak trochu jakobínsky, požírá samo sebe. Takže těžko můžeme očekávat něco smysluplného. To prostě nejde.
Dokud budou na radnici zrcadla, neuslyšíme než: „Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je v Liberci nejinteligentnější, nejschopnější, nejpovolanější…“ Těžko po takové squadře chtít zeleninu, cibuli, brambory a křen. To byste se dotkli úřadu! Je jich tam jako nastláno, ale najít prostor, kam by lidé chodili rádi pro zeleninu, to je nad rámec sil komunálního politika.
Ale co, ještě, že nežijeme v Japonsku nebo v Praze. Tam všude si nadělali do bot, jenom my jsme si zvolili, že líp jsme nemohli. Kdyby tu tak s námi žil Alois Jirásek! Mohl tu svou trilogii Proti všem pořádně rozšířit o další díly.
Takže, milá paní Štáfová ze stávající liberecké tržnice naproti kinu Lípa, nemůžu vám odpovědět, jak to letos s tou tržnicí bude. (Nepleťme si tržnici s farmářskými trhy). Jak vidíte, na liberecké radnici se pracuje, až se jim od krumpáčů potí plešky. Občas sice někdo pod okny zakřičí. Běžte taky, budete si připadat o dost mladší, jako v roce 1989. Ale jinak to k ničemu není, jak nám prozradil postavou nejvyšší radní.
Na zeleninu, milí liberečané, zapomeňte. Zapomeňte na zeleninu do polívky, na sazeničky kedluben, na ředkvičky, salát i cibuli. Na radnici se řeší mnohem důležitější věci. Tam jsou už o krok dál. Každý člověk totiž, po dobrém jídle musí jít tam, kam i císař pán chodívá pěšky. Přesně tam...
Žádné komentáře:
Okomentovat