sobota 9. července 2011

Slavní a velcí – Liaz

Letos by bylo „Liazu“ 60 let. Škoda, už nebude. A měli bychom co oslavovat! Název „Liberecké automobilové závody“ nebyl podnik, jakých je dnes kolem Liberce dvanáct do tuctu. Žádné stěrače a gumové rohožky, ale skutečná auta spojená s dějinami Liberce, Jablonce nad Nisou a okolí. S pojmenováním, které se fabrice dostalo, má co do činění skutečnost, že právě v místech, kde vznikala před 60 lety nová továrna – známá slévárna Ostašov – stávaly dříve objekty bývalé automobilky „RAF“ (Reichenberger-Automobil-Fabrik).
U zrodu „RAF“ stál před 105 lety liberecký průmyslník Theodor Liebieg, známý automobilový závodník. V roce 1909 měla liberecká značka „RAF“ na pražském autosalonu jednu z největších expozic osobních i nákladních automobilů. Před 60 lety bylo sídlo základního závodu Liaz v Jablonci nad Nisou. Jeho další závody byly v Liberci, v Mnichově Hradišti, Mělníce, Přerově a ve Znojmě.
Jak jsem se už zmínil, v místech, kde dříve stály staré objekty automobilky RAF, stojí slévárna Ostašov. Ještě před 40 lety výrobní program Liazu stál za povšimnutí. Kategorie jedna: universální vozy pro přepravu těžších nákladů, dálkové vozy s vysokými výkony a pohodlnou kabinou pro řidiče, pro přepravu těžkých nákladů na větší vzdálenosti a pro mezinárodní přepravu. Sklápěče a podvozky určené zejména pro stavební provoz jako jsou autojeřáby, pojízdné míchačky a další. V koncepci rozvoje měl Liaz našlápnuto docela pěkně. Výroba vozů o tonáži 12 tun a více, lodní letecké motory o výkonu 500 koní i více. Zázemí, kdy v Liberci studovali mladí lidé inženýrské obory, průmyslová škola vyřazovala absolventy středního technického vzdělání, jako jinde v zahraničí vysokoškoláky…
Kdeže ty loňské sněhy jsou! Kam odešli oni specialisté Liazu, kteří našemu regionu přinášeli ze světa slávu, úspěchy a peníze? Skončila sláva českého řemesla, výroba nákladních vozů, které patřily do rodinného stříbra Československa. Tahač Škoda 706 MS s chladírenskými přepravníky a další vozy, které desítky let od Uralu po Pyreneje najezdily miliony km. Skončily, žel, stejně jako tradiční výroba textilu, uhlí, cukrovky, motorek, traktorů, malých letadel. Je třeba vzpomenout oněch velikánů průmyslu, kteří sice zanikli v rukou zahraničního kapitálu, ale kteří mohou být i v budoucnu vzkříšeni…

Žádné komentáře: