Egonovy pohledy

pondělí 25. července 2016

Domácí lékárnička




            Máme ji doma všichni. My máme ještě tu starou malou almárku, co se věšela na zeď a zamykala na klíček. Co v ní bylo po předchozích majitelích vyhodilo se do nitra suchého WC  nebo se spálilo v kamnech. I tak něco zůstalo a používá se dodnes - pinzeta, nůžky. Dokoupil se octan hlinitý, jód, vata, sirky, malá svíčka, obinadlo, černé uhlí, leukoplast, jedlá soda, aspirin, spínací špendlíky.

            Tak bohatě vybavenou lékárničku měl asi málokdo. Maminka si potrpěla na profesionalitu. Její maminka, moje babička si lékárničku představovala zase úplně jinak. Za okny pěstovala mořskou cibuli - ta léčila 99% nemocí. Zbytek léčiv visel v plátěných pytlíčcích na provázcích, v patře pod půdou. Listí břízy, květ lípy, podběl, kontryhel, pampeliška... Do lékárničky jsem ukládal nedobrané léčivé preparáty, skleničky, kde ještě něco zůstalo. Nemá se to, ale matce  přišlo nehospodárné vyhodit to, co jí pomohlo.

            Nějaký čas uběhl a lékárnička na zdi přešla pod mou výhradní správu a mé hospodaření. Odešla ,,Alpa“, ,,valerianské kapky“, Gutalax, začaly se hromadit dózy od vitamínů, minerálů... Začal jsem si všímat příbalových letáčků. Byly stále delší a delší. Samotné krabičky dostávaly tvar malých čokolád, žvýkaček, bonbonů. O co víc byly krabičky barevnější, o to víc byly příbalové letáky při čtení zajímavější a burcující. Dalo se z nich vyčíst všechno.

            Všechno? Mám cukrovku. To podstatné? Nesmím žádný medikament, žádný nezaručuje, že přežiju. Tak či onak, žádný na plnou pusu neřekne – polkni a čekej. A čekej, říkám svému psíkovi. Ten ihned pochopí, co se od něj čeká, že páníček nemá čisté svědomí. A jak bych mohl mít? Chtít po psovi, aby si cosi vzal a čekal jestli ho to neskolí.

            Úžasné je rovněž vědět, že pokud se u vás po požití objeví anafylaktická reakce, pak je váš organismus blízko kolapsu. Nepříjemné mohou být i boláky od úst, očí až po pohlavní orgány. Určitě vám odlehne, když se dozvíte, že dotyčný lék může zvyšovat riziko srdečního infarktu, nebo cévní mozkové příhody...

            Na závěr povzbuzujícího příbalového letáčku stojí informace, že léčivý přípravek (xxx!) který držíme v ruce, je v členských státech EHP registrován pod 27 jmény. Což opět vzbuzuje pocit nedůvěry. Acylpyrin, má desítky let jedno jméno vzbuzující důvěru, nemá potřebu se za každým kopcem jmenovat jinak, maximálně velmi podobně - aspirin.

            Suma sumárum. Léky jsou byznys jako každý jiný. Jejich koupí a vložením do lékárničky se zapojujeme do ,,sportu“, kterému nejde už dávno o čistotu, amatérismus, zdraví, krásu a svět bez válek. Ano i z léků je byznys a z lékárničky trezor k uchovávání střelného prachu, hrabivosti výrobců a prodejců, která nemá zábrany.

            Domácí léčiva v květináči - mořská cibule, v sáčcích nasušené byliny, med, větrání pokoje, pohyb, nepřejídání se, nekouření, abstinence… Všechno se musí vejít do lékárničky přidělané doma ke zdi. Kdeže jsou loňské sněhy a programová prohlášení? Nechť se plní domácí lékárnička zcela novým byznysem, zcela odlišným způsobem léčení, než jaký jsme znali!


Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka