Dopisní obálka aneb, kam se hrne svět...

 Jsem už takový, nic nevyhodím. Víc jak 60 let se dívám kolem sebe a vnímám věci, jejichž podoba se mi často mění před očima. Poštovní obálky... Ty první jsem dostal už v předškolním věku. Byly na nich krásné poštovní známky a děda ze mne tímto laciným trikem chtěl udělat sběratele známek - filatelistu. Podařilo se mu to. Musím se přiznat, že to byly obálky FDC, prvního dne vydání, určené výhradně pro sběratele známek.
 Můj začátek byl skromný, ale už během několika let jsem vlastnil obálky z dopisů, které byly ojedinělé: proděravělé,  dezinfikované proti nemocem, ohořelé, složené do podoby malého trojúhelníku – to byla válečná pošta sovětských vojáků. Poštovní obálky mohou být prazvláštní. Do některých se vejde sotva vizitka, jiné velké. Opravdu velké mají v mé sbírce razítko: Dopraveno vzducholodí – Zepellinem.
 V šedesátých letech k nám přijížděli pracovat do továren první mladí Vietnamci. Tak tomu bylo i v Liberci „Lipu“. Oslovil jsem pár děvčat a ty mi začaly hrnout obálky s exotickými známkami. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že obálky často už byly jednou použity, pak obráceny naruby k novému použití. To je skutečně recyklace, která hovoří o nouzi, která v té době v severním Vietnamu byla.
 Viděl jsem obálky psané významným osobnostem, obálky pomalované jak indiánský totem, polepené z obou stran známkami z doby obrovské poválečné inflace v Německu. Obálky s nevídanými ochrannými prvky proti otevření nepovolanou osobou, obálky z těch nejhroznějších vyhlazovacích táborů v Polsku z období II. světové války. Obálky, jejichž adresy psaly děti domů z pionýrských táborů tak velikými písmeny, že jim přední strany obálky nestačily a pokračovaly na opačné straně. Psané na lodích vystěhovalci do Ameriky, v záhlaví modře zbarvené obálky je uvedeno jméno lodi, společnosti, která počátkem století dopravila přes Atlantik statisíce Evropanů do Nového světa.
 Smutné jsou v našich sbírkách obálky z katastrof požárů, zemětřesení, povodní, válečných konfliktů. Jsou ohořelé, pomačkané, prošlé vodou. Vypovídají o tragédiích, kterých byly svědky. V mé sbírce mají své místo obálky, které byly na palubách kosmických lodí podepsané kosmonauty, dopravené holubí poštou, historickým dostavníkem, vrtulníkem, letadlem, raketou, dostavníkovou poštou. Kuriozitou jsou dnešní netradiční rozměry reklamních obálek s informacemi o zaručených výhrách obrovských finančních částek. Obálky firemní, s barevnou ořízkou, s předtištěnou známkou, které se nevejdou do poštovních schránek.
 Poštovnímu stylu jako by už současný svět nepřál. Je drahý, relativně pomalý a vedle současných moderních technologií, SMS, skypování neobstojí. Jsem ale přesvědčen, že úžasný pocit napětí, který zažíváme při otevírání poštovní obálky není možno nahradit ničím jiným. Věřím v její budoucnost. Věřím, že pošta se jednou vrátí k onomu romantickému doručování zpráv prostřednictvím tradičních obálek, dostavníků a postilionů troubících, že jede pošta.