Ani tušení jsem neměl, kolik mých
přátel, známých i neznámých lidí z mého okolí, čtenářů mých knížek za mnou
přišlo, aby se mi svěřilo, že našli ve svých předcích příbuzné židovského
původu. Tak, jako by to dříve tajili, dnes přicházejí a chlubí se pradědečkem,
pratetou, o kterých neměli dřív ani potuchy. Ptají se a mají zájem dozvědět se
co nejvíc o židovské kultuře, naší synagoze, o svátcích, které se prý zas tolik
neliší od těch křesťanských.
Pro ně, ale i pro vás, kterým není
lhostejný běh okolního světa, přikládám v rámci příběhů obyčejných lidí pár
slov o židovských svátcích, které se slaví v synagogách, nebo v rodinách vašich
sousedů ve vaší ulici.
Tu
bi-švat - Nový rok stromů. V době tohoto svátku rozkvétají v Izraeli ovocné
stromy a stalo se novodobým zvykem o tomto svátku strom vysadit nebo na jeho
vysazení finančně přispět a tak přispět ke kultivaci izraelské přírody. Pěkný
zvyk i svátek, nemyslíte?
Purim. Slaví se jako
připomínka záchrany Židů žijících v Perské říši v době po zničení prvního jeruzalémského chrámu
Babyloňany. Je to nejveselejší židovský svátek.
Pesach. Osmidenní národní
svátek připomínající odchod z Egypta a darování Tóry. Pro tento svátek je
typické podávání nekynutého chleba maca (macesy).
Jom hašoa. Den vzpomínky na
oběti holocaustu včetně dětí… Co ty všechno mohly světu přinést! Jeden den vyhrazený pro 6 000 000 lidí. Tak
málo…
Den Jeruzaléma. Mladší
národní svátek vztažený k roku 1967, připomínající sjednocení Jeruzaléma v
průběhu Šestidenní války.
Šavuot. Svátek slavící
darování Tóry, bývá také nazýván Svátek týdnů i Svátek žní.
Roš hašana. Nový rok. S
novoroční hostinou jsou tradičně spojeny i některé pokrmy. Nejznámějším asi je
jablko namočené do medu na znamení sladkého počínajícího roku.
Jom kipur. V židovském
kalendáři nejvýznamnější den, Den smíření, Den odpouštění hříchů, Den přísného
půstu. V Izraeli ustává veřejný i soukromý život. Nevysílá ani rádio ani
televize. Do ulic smějí vyjíždět jen sanitky pro nutné případy a bezpečnostní
složky.
Sukot. Podzimní Svátek stánků
– stanů je památkou na přebývání Židů ve stanech na poušti po jejich vyjití z
Egypta.
Simchat Tóra. Je to den, v
němž končí roční cyklus čtení z Tóry.
Chanuka. Je osmidenní svátek
připomínající opětovné vysvěcení druhého Chrámu poté, co byl znesvěcen. Chanuka
nebo-li Svátek světel připomíná „zázrak oleje“, kdy podle Talmudu Židé našli po
příchodu do Chrámu pouze jednu nádobu s olejem, který by pro chrámovou menoru
stačil na jeden den, ale zázrakem hořel po osm dní.
Přátelé, milí čtenáři, vy, co máte
zájem o náhled do dějin historie vašich sousedů, které by vám pomohly
orientovat se v této problematice, mohu jen doporučit návštěvu kanceláře
židovské obce kdekoli a nechat se uvést do problematiky, která vás zajímá.
Žádné komentáře:
Okomentovat