neděle 7. ledna 2018

Česky Žitava, německy Zittau a mnoho věcí kolem




Skoro dvojměstí, něco jako Jablonec nad Nisou a Liberec. Obě města jsou krásná a jsou si tak málo podobná. Obě se vyvíjela jinak. Žitava jako české město, Liberec, jako město, kam většina obyvatel přišla území kolonizovat.

Liberec vyrůstal podstatně pomaleji.  Přesto města na obou stranách státní hranice vyrostla do krásy. Dnes, jako v minulých dobách, obyvatelé pohraničního kraje Spolkové země Saska a českého pohraničí – Sudet, se vzájemně navštěvují, sportují, chodí do divadla, mají mnoho společného. Pečují o své krásné lesy, vodní toky, umělá jezera vznikající na plochách zatopených povrchových dolů. Ne nadarmo se Žitavsku říká horská republika. A co například Ojbín? Ten má paralelu na české straně – Ještěd, horský hotel s televizním vysílačem.

Liberecko, to jsou dnes především zimní a letní sportoviště, krásná a udržovaná města, hrady a zámky. Z Liberce se jezdí do Žitavy nakupovat do supermarketů, podívat se na malířské skvosty na tzv. malé a velké postní plátno, do muzeí, ZOO, na mimořádný hřbitov, kde jsou uloženy i ostatky mnohých českých exulantů, kteří našli nový domov v tomto městě a okolí.

Liberec a Žitava, dvě krásná měst a vzdálená od sebe necelou půlhodinku jízdy autem, jsou příkladem spolupráce i po stránce investiční a budoucího rozvoje. Euroregion Nisa, spojující zájmy tří zemí na společné hranici, kde se na společné hranici setkávají země. Česká republika, Spolková země Německo a Polsko.

Dostává se Vám do rukou knížka „Za okny jsou Sudety“, z prostředí nedávno ještě rozděleného prostoru českého pohraničí, které se po roce 1945 rozvíjí a žije životem nových usedlíků, navrátilců, kteří přicházejí do nových domovů.

Autor pocházející z česko-německo-židovské rodiny se narodil už do časů prvních dosídlenců a jím psané příběhy v této česko-německé knize jsou obrazem, jak se žije v Sudetech dnes. Kniha je doplněna mimořádně zajímavou ilustrací – starými litografiemi z přelomu 19. století z autorovy unikátní sbírky.

Samotná kniha „Za okny jsou Sudety“ jistě přispěje na obou stranách hranice k dalšímu porozumění, rozšíření sousedských vztahů na Lužické Nise, která je od roku 1945 skutečnou hranicí míru. Aby tomu tak bylo stále, to je cíl knížky, kterou jste čtete „Za okny jsou Sudety“.

Žádné komentáře: