Mír vešel do dějin. Vždy jako pauza mezi válkami. Mír byl pavéza i bojový štít. Mír je v našem podvědomí oázou v poušti. V našich dětech, ve jménech, těch nejdražších. Mirek i Miroslava, snad i Marek, Maruška, Miluška, Matěj. Pokud se pletu, svět se nezboří. Mír je ve jménech královských. Mám před sebou polskou bankovku v nominále 50 zlotůvek a na ní fousatý Kazimierz III. Wielki. Aha, tady jsem se asi nestrefil. Dotyčný pravděpodobně mír sabotoval.
Noviny roku 1941 psaly, jak se Chorvati mají a jak si ustanovili „Řád koruny krále Zvonimíra“ a před tím ještě své fašistické „království“. Pokud by nešlo o státní zřízení, které mělo blíže peklu než k nebi, budiž. Ale tam, kde vládnou fašouni a kde pronásledují Židy a demokraty, tam není místo pro mír. Proto až morbidně a za jiných okolností legračně zní: Řád koruny – krále Zvonimíra… V kontextu válečných křivd, zas jeden špatný vtip.
S tím je spojené i hloupé, povýšené a ponižující titulování. Náš stát, Československo, ihned po svém vzniku zrušil predikáty. Sankcionoval podržtašky, patolízaly a přihlouplé žurnalisty, aby je odradil od ponižujícího předklonu – pane kníže, pane hrabě, barone. Těžko je v duši novináře chtějícího se zalíbit, oslovit občansky. To je jak s úplatkem, obálku podstrčit. Nebo vše svádět na komunisty, Židy, cikány. Lidé jsou křehké nádoby, taky se říkalo – noční mísy z křehkého materiálu a pokud se obsah vylil jinam, než kam měl přijít… ani nedomyslím.
Je to stejné jako kostlivci ve skříni. Co jenom příbuzných bylo milicionáři, co lékařů absolvovalo VUML (večerní universitu marxismu leninismu), psalo anonymy na své kolegy… Mír, mír, volal farář z každé bojující strany vprostřed válečného pole. Bůh s vámi. Ten by musel být schizofrenik, aby byl na všech místech najednou!
Co z toho plyne? Pro nás nic. Ti, co si na nic nehrají, mohou zůstat v pohodě. Ti druzí by mohli balit. Mír je pauza mezi válkami. Svět se začíná měnit. Bohu dík přichází nová generace, které se z těch předchozích dělá na nic. Kdo by se divil. Každá strana jednou končí. Děkujeme, odejděte! má v sobě víc než pozdrav na ulici.
Žádné komentáře:
Okomentovat