čtvrtek 13. srpna 2015

Den suchého zipu

Je 2.srpna roku 2015 – Den suchého zipu. To praví můj stolní kalendář, na který se právě dívám. Čím je dnešní den ještě významný? Snad i tím, že jsem jel z Krompachu (Liberecký kraj) do Johnsdorfu (okres Görlitz) blízko Ojbína a Žitavy po mně zcela neznámé zemské stezce a byl mile překvapen, co všechno máme za humny.
Nesmírně hezký pocit musí mít každý, kdo do tohoto koutu naší republiky zavítá. Za našimi pohraničními hvozdy, kde hranice protíná Lužické hory, je Žitavsko. Dřív velmi významná část Koruny české, dnes saské sousedství vzdálené, coby kamenem dohodil. Hraniční přechod, díky evropské unii bez kontrol.
Na pomezí této části Libereckého kraje, jen pár kilometrů od sebe, jsou tři hraniční automobilové přechody. Nádherné počasí, Den suchého zipu, nebe bez mráčků. Co víc si přát? Snad jenom, aby se nevrátily staré „zlaté“ časy celníků a cizinecké policie na přechodech k našim sousedům v EU.
Soused, co bydlí pod námi, mi při této příležitosti dal nahlédnout do dokumentů, které si schoval a přivezl z emigrace v západním Německu: „Celnice Liberec, Gottwaldovo nám 121. Sdělení – Knedlíky v prášku – dle vyhlášky 59/1980 Sb. Zákaz vývozu. Nepovoleno z důvodů toho, že se jedná o polotovar, který se obvykle jako dar k významným událostem nedává – 7.10.85.“ Podpis nečitelný…
Jak vám je po přečtení takového dokumentu starého třicet let? Je jako z jiné planety, jako z jiného světa. Otázka zní, co vedlo celníky k tomu nepustit z Čech knedlíky v prášku. Proč nemávli rukou a neřekli: Další...
Ano, dnes slavíme Den suchého zipu. To je vzácný den – pro někoho jistě, ale tady je doklad toho, že svět se skutečně zbláznil, a že je, a bylo možné všechno. Tak jako Den suchého zipu. Den, kdy není nic nemožné, a kdy člověk může slavit všechno, měl by se zastavit a svíčku zapálit. Dík přírodě máme suchý zip, ta samá náš druh pozdvihla. Ta dosud toleruje naše „fópá“, to občasné až časté šlápnutí vedle, nenávist jedněch k druhým. Až se jednou zase chopí moci, vezme nám, co jsme zneužili v neoprávněný prospěch.
Budeme se stěhovat zpět do korun stromů a zápasit se šimpanzi o vládu nad větvemi. I k tomu může dojít, pokud překročíme hráz. Závist se nedá zkrotit jinak, než odebráním licence bytí, kterého si ne každý váží…
Čekám jen na to a měl by být, o tom jsem přesvědčen, Den slušného chování, Den bez anonymů. Den, kdy slunce jenom hřeje. Spousty vody k pití, čistého vzduchu, všeho, co člověk dělá a je to ku prospěchu všem. Den suchého zipu je jen začátek. Přijde i Den bez kouření a alkoholu, bez drog, bez výbušnin a všeho, co lidem škodí, Den všech lidí, co nepomlouvají a přejí druhým.

 Až nastane den po obědě, kdy se planeta rozhodne, že si lehne a odpočine po té dřině, budeme jenom vzpomínat, jaké to bylo v minulé době, kdy to vypadalo, že už je Země na lopatě.  

Žádné komentáře: