Co
asi znamenají data 1.leden 1949 – 31. prosinec 1953? Ano. Uhodli
jste. Jde o čas vymezený první pětiletce, po kterou se naši
rodiče a prarodiče snažili vrátit slávu a prosperitu
Československé republice. Dvouletka skončila. Lidé to brali
setsakra vážně. Vysídlené pohraničí ztratilo významnou
pracovní sílu sudetských Němců, jejich nahrazení nebylo otázkou
letního odpoledne. Únorová změna režimu a orientace na Sovětský
svaz nám vzala mnohé trhy ve Třetím světě, včetně poválečné
rozvíjející se západní Evropy. O to víc naši rodiče podpořili
v masovém měřítku politiku KSČ a její první pětiletku.
Pomineme-li
setrvávající problém v zemědělství, pak především
hutnictví, hornictví, těžký průmysl a stavebnictví rostlo
nevídaně rychlým tempem. Zaostával spotřební průmysl, služby,
cestovní ruch. Lidé se báli otevřeně hovořit, nadále probíhaly
politické procesy s odpůrci režimu. KSČ začala uplatňovat
svou vedoucí úlohu danou jí ústavou a prováděla čistky
v diplomacii v armádě, policii, ve státní správě.
Přesto, že znárodněním sáhla KSČ na soukromý majetek
především zemědělcům, obchodníkům, továrníkům, drobným
řemeslníkům a měnovou reformou v roce 1953 všem, co měli
naspořeno, dosáhla v tomto období významných úspěchů
především v podpoře režimu mladými lidmi na stavbách
mládeže, přehrad, elektráren, dolů, vysokých pecí.
Dostalo
se jí podpory i předválečných intelektuálů horujících pro
socialismus. Především film, poesie a romány, se staly páteří
socialistického realismu. Rovněž v malířských a
sochařských ateliérech, ale i na jevištích našich divadel se
horovalo v tomto duchu.
Období
první pětiletky to byly ale i procesy s „nepřáteli“ budování
socialismu, s církevními
představiteli, s vojáky, kteří bojovali za naši vlast v
západních armádách a nakonec i s vlastními lidmi
v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ Rudolfem
Slánským. Přesto, a snad i proto, první pětiletka znamenala
významný posun v těžbě uhlí uranu, ve výrobě energie,
v hutnictví, nákladních vozů, letadel, lodí, v chemické
výrobě. Embargo západu na nové progresivní technologie
dostávalo svou novou podobu a mělo vážně ohrozit naše národní
hospodářství v následujících letech. Což se stalo a zcela
vážně poškodilo naši konkurenceschopnost na zahraničních
trzích.
První
pětiletka v porovnání s těmi pozdějšími ukázala úsilí
zaměstnanců v hledání nových forem výroby – soutěže,
úspory, inovace – s cílem práci polidštit, zefektivnit, zvýšit
výkonnost a kvalitu výrobků. Postupné zaostávání v konkurenci
s výrobky ze Západu dostalo hospodářství ČSR, později ČSSR do
značných potíží, při kterých byla vzpomínka na první
pětiletku byla tou nejhezčí.
Žádné komentáře:
Okomentovat