Nedávné 80. výročí vypálení našeho
libereckého templu i ve mně vyvolává vzpomínky na dobu ne tak vzdálenou. Jsem
členem nejstarší místní židovské rodiny, jediné mišpoche žijící v Liberci po
více jak 100 let (viz náhrobní kámen mé prababičky Boženy Wienerové na našem
hřbitově v Liberci). Vzpomínku chci umocnit vzpomínáním mého žijícího
strýce, nejmladšího bratra mého otce, přímého 10letého svědka zániku naší synagogy.
Byl žákem školy U soudu a celou tragédii
měl tak říkajíc z první ruky. Učitel jej před spolužáky vyvedl ze třídy s dovětkem,
že Židé už do škol nesmí chodit, tudíž vypadni a nevracej se… Můj tatínek v
souvislosti s naším svatostánkem vzpomínal na Bar micva, které absolvoval za
pomoci pana rabína a příslušného textu, který měl napsaný latinkou na kousku
papírku, na vysoké svátky, kterých se zde jeho rodina účastnila.
Zpět k osobě čerstvého devadesátiletého
jubilanta, nejstaršího člena naší obce, který se zde narodil. Jeho úžasný život
je bezesporu námětem na film, který by žel mnozí popírači a nepřátelé státu
Izrael odmítli jako nepravdivý. Nejdřív, jako ukrývané dítě, zázrakem přežil fašistické
řádění, následovala cesta do Izraele, kde spolu s manželkou bojoval v izraelské
armádě proti arabským státům, které napadly nově zrozený stát Izrael, pozdější
návrat do Československa, významné úspěchy v bádání o genetice exotického
ptactva oceněné těmi nejprestižnějšími organizacemi, zabývajícími se
problematikou života ohrožené fauny našeho světa.
Významná je i publikační činnost našeho
jubilanta, pana Waltra Wienera, a to nejen pro odborníky v oboru, ale i
pro chovatele drobného exotického ptactva, kteří jí rozumí a která je vede k
chovatelským úspěchům. I ta byla oceněna řadou medailí a diplomů doma i v zahraničí.
Dnes oslavovaný devadesátník je stále v
plné duševní síle a sleduje život nejen naší židovské obce, ale i v Izraeli
a u nás, v naší republice, kde žijeme. Je oporou i mě a vzorem, jak psát, když
se odvolávám k jeho životním zkušenostem a přehledu, který nemá často ani
mladší člověk. Ty pomohly našemu jubilantovi přežít holocaust, první válku za
svobodný stát Izrael, padesátá léta plná antisemitismu a dožít se současnosti.
Naší nové modlitebny židovské obce, státu Izrael, který odolává nenávisti
arabských sousedů.
Je škoda, že neuspěl návrh pana Waltra
Wienera ocenit poctou hejtmana Libereckého kraje. Jistě by si jí zasloužil, a
to i v souvislosti s výročím osmdesáti let, kdy občané města nečinně
přihlíželi vypálení svatostánku libereckých Židů, svých sousedů.
Nechť tedy žije pan Walter Wiener dál život
plný úžasné energie s vědomím, že my si jeho práce vážíme a jsme rádi, že
je tu s námi.
Egon Wiener, synovec
Žádné komentáře:
Okomentovat