Je teplý podzim
roku 2018, ani léto nebylo jiné. Kdo vybíral vstupné na plovárnách sklízel „pomeranče“,
co neuschlo uzrálo, nikdo se neměl špatně. Bude i sladké víno. Prostě bylo, jak
by mělo pokaždé být. Na krátké kalhoty, na tričko. I podzim se vydařil. Dušičky
se sluníčkem zádech, silničáři, co opravují průjezd městem Jablonné pod
Ještědem si mnou ruce, termín opravy – konec listopadu -dozajista dodrží.
Ohlédneme-li se,
nebylo tomu pokaždé. Z dobového tisku se dozvídáme, že to nebylo vždy a pěkné
počasí nebylo každý rok: „Osobní vlak přepravující uherské vojáky uvízl 10.
listopadu 1868 v závějích u Cerhovic na Berounsku. Okolo šesté hodiny ranní do
něj v plné rychlosti naráží nákladní souprava jedoucí za ním. Při neštěstí
umírá 22 osob, dalších 60 utrpí zranění.“
Co dodat? V těchto
dnech je počasí víc než jarní a tahle tragédie před 150 lety byla zaviněná obrovskými
sněhovými závějemi. Jak je příroda krutá a zároveň velkorysá! Napravuje škody,
které napáchal člověk, který ji chtěl předělat ke svému obrazu, vyhubit odvěké
nepřátele ze svého okolí. Velcí se dnes vracejí do svých přirozených teritorií,
do hor našeho pohraničí. Sem tam se tu objeví medvěd, ale to bude přeci jen
kuriozita a žádné stálé angažmá. Horší to bude, až cirkusáci budou muset
rozpouštět svá šapitó a pustí do přírody to, co se do ZOO neudá. Jsou extrémy,
které škodí nám, lidem. Lidem, kteří mají být hospodáři a žít s přírodou
v rovnováze, rozumět jí, a ne znásilňovat.
Jak bývá u nás
krásně v podvečer, kdy vítr utichá a obloha si obléká rudé pláště červánků!
To si pak připadám jako v kině na velkofilmu, kde, jako v příběhu o Kleopatře
nebo o slavném Mozartovi bylo vše podřízené kráse exteriéru, přírodě. To je můj
případ. Pohled na obraz končícího dne, zapadajícího slunce, oblaků plných červánků.
Naproti, v domě proti
našemu vchodu do zahrady, mají malou holčičku. Před 150 lety našel nedaleko smrt
v závějích kontingent nic netušících vojáků. Do blízkých hor se vrací vlci,
Jana zasadila nové ovocné stromky, venku je jarní počasí. Silničáři v Jablonném
v Podještědí finišují a práce jim jde od ruky. Kupodivu začaly růst houby, pole
jsou zelená a silnice plné zvěře, která je ve velmi dobré kondici. I to je ta
pozitivní zpráva o stavu přírody v listopadu roku 2018.
Co si přát víc? Hodně
zdraví, pohody a štěstí. Blíží se zima. I ta se dá přežít. Smůlu měli jen uherští
vojáci před rovnými 150 lety. Kdo čekal závěje 10. listopadu letošního roku,
tak se nedočkal. Příroda se stala lidem přítelem. Na jak dlouho nikdo neví.
Zítra může být všechno jinak…
Žádné komentáře:
Okomentovat