Jdu rušnou ulicí našeho města, když nechtěně odposlechnu rozhovor, pravděpodobně babičky, odhadem s tak pětiletým chlapcem: „Už jsi velký kluk a už se musíš chovat, jako babička.“ Ač se mě rozhovor netýkal, zastavil jsem se a čekal, jak chlapec zareaguje. Udělal totéž co já. Zastavil se. Stáhl si čepici skoro až po oči a dlouze, dlouze se díval vzhůru. Někam, kde stála ona. Autorita. V tom okamžiku jsme si oba uvědomili, že svět hraček, radovánek a televizních pohádek skončil a začíná předvojenská, branecká příprava.
Také mě životem provází podobná slova. Jednou, poprvé, asi tak v těchto letech je vyslechne každý chlap. Nemá cenu plakat, křičet, vzpouzet se, volat na linku bezpečí. Vláček na klíček navždy odjíždí. Veze s sebou dětský pláč, smích, svět dětských her, dětské vzpouzení. Dupání, křik a marné volání. Konec snům a snění, že svět je tu pro mě a pro mé potěšení. Ten den se člověk dozví pravdu. Svět tu není, abychom se měli, ale svět, co světem stojí, jde podle kýmsi předepsaných not.
Chlapče, milý hochu, žáku, studente, jinochu či mladý pane, cosi neznámého vstoupilo do vašeho života a je na vás, zda se začnete chovat jako babička, nebo setrváte v opozici a budete se chovat jinak. Došel jste až na konec kolejí. Dál už vlak nejede. Právě jste vystoupil z vlaku a je na vás, opustíte-li nádraží či setrváte na perónu. Babička už vám koupila jízdenku. Máte před sebou ještě dlouhou cestu. A babičky? Ty tu budou pořád. Stále se budou přetahovat s malýma rukama a vnucovat jim svou nepopiratelnou pravomoc, říkat nám chlapům co a jak máme dělat. Už od dob, co naši tatínkové neuhnuli šavlozubému lvu, musíme čelit zájmu dam všech věků, které si činí nárok na naši sílu. Pokud statečně odoláme, pak je to jenom zvyk a z nostalgie trochu pozměnit ten náš svět. Pokud to půjde, pak jenom z vůle žen, pokud se s naší touhou ztotožní. Pokud si vyhovíme, bude se nám dařit dobře.
I když nevím, zda tohle je přesně to, co si zrovna teď váš vnouček přeje. Ale budiž. Svůj požadavek jste mu dala a teď je na něm, zda půjde vedle vozu a jako hříbě se naučí tahat nebo se vzepře a pokusí se snít.
Žádné komentáře:
Okomentovat