sobota 23. srpna 2014

Kolo

Když pominu, že nejvíc chodím pěšky, jsou tu i jiné možnosti. Když prapředkové vylezli moře na pevninu, velmi se divili, že už je nic nenadnáší, že pohyb chce dřinu.
První, čeho se dopustili byl smyk. Na něj uložil prapředek družku a dosmýkal ji do porodnice pod košatý strom, kde porodila vynálezce… A pak už to šlo ráz na ráz. Kolo. Nevím jestli penicilin, internet, písmo bylo víc, ale kdo nepoužil kolo, či kola, jako by nebyl… A bylo i vodní kolo, kolo, co vyrábělo elektřinu, kolo co hnalo vodu do akvaduktů, ale především to kolo, co zkrátilo vzdálenosti, vyhrávalo války, vozilo jídlo, mlelo mouku, na hrnčířském kruhu uhnětlo kastról rukou sličné panny…
Kolo od vozu. Jedno i páté kolo. Kola, co objela svět v pneumatikách, v obručích, kola plně dřevěná až po ta, co se pumpují. Pořád jde o jedno a totéž. Vynález, co svět kolem nás zmenšil na plochu, kterou měříme už ne kroky, ale dobou, časem, kilometry pohodlně rozvaleni v dopravním prostředku vybaveném koly.
Kola ozubená točila ručičkami hodin, kola se stala rozhodujícím fundamentem, na němž dnes stojí automobil, první a poslední, co člověk pozná na cestě životem. Od kočárku, kam jej sotva narozeného uloží, až po auto černé barvy, které jej veze na cestě poslední.
Auta a vše, co má kola, počínaje kolem šlapacím, je věcí dneška a nevypadá to, že někdo vymyslí něco lepšího, co kolo překoná, byť vymyšlené futurologicky někým z dalekého vesmíru.
Přemýšlím, co kolo dalo a co vzalo lidem spěchajícím do práce, za zábavou, k lékaři, na schůzku, k vlaku. Co kolo dalo válčícím stranám, při stavbách přehrad, rodinných domků, cest. Kolo, respektive auta s koly znamenají fenomén, který nelze nahradit ničím jiným. Šlapací pro děti, pro dospělé kola sportovní a pro rekreaci, kola mopedů, motorek až po auta, hodící se ke všemu. Kolo je prostě vynález srovnatelný s cestou na Měsíc, na jiné planety. Kolo je vynález, nad který není. Úžasný a jedinečný.
Ač se snažím nevím, co víc o kolu říct. Není jiné rozšířenější drogy, než propadnutí jízdě postavené na otáčejícím se roštu, kolu - ohnuté větvi, rámu, třeba i ze železa, z čehokoli. Kolo je kolo, jako Solnohrad je hlavní město Solnohrad. Kolo je fenomén, a kdo nemá dnes řidičák, je tak trochu mimo. Je nás už málo, neznám ,,kolem“ sebe mnoho takových nemehel, kteří mají, jako já, jen jedno kolo.….  

Žádné komentáře: